Záruční poprava

Tak co? Zavalili jste zase letos rodinu hromadou krámů? A teď každou z těch věcí bedlivě sledujete, jestli hraje, pípá, vrčí, kroutí se podle návodu k použití?

Představa, jak ten či onen verk reklamuje, vyloudí modlitbu i na rty ateisty a najde neurotický rys i u zavilého pohodáře. Znamená to totiž, vrátit se na místo nákupu. Ovšem nikoliv jako žádaný zákazník s pohotovou hotovostí, nýbrž jako prosebník. Jako otrava, který je buď tak imbecilní, že není schopen vybrat si bezvadný kus, nebo jako vyčůránek, který se svým dárkem doma nepochodil a teď se snaží o nápravu na účet prodejce. Jasně, že se vám to mohlo docela normálně rozbít, bez vaší viny a bez postranních úmyslů, tomu musí každý uvěřit. Stačí se na vás podívat.

Žil byl jeden frapovač (viz obr.přiložen). Vyroben v tuzemsku a zakoupen v nějakém e- obchodu. Vyráběl svědomitě a denně pro svého pána, kofeinového závisláka, frapé lahodící oku i jazyku. Osm měsíců dřel jako armádní mula. V říjnu náhle a bez varování zemřel.

Já osobně jsem nečekala, že něco, co tak nápadně připomíná dráždítko na opice, může vůbec vydržet tak dlouho. Ovšem majitel přístrojku a zároveň i můj choť, zastával standardní spotřebitelské postoje. Vyhledal si na netu značkovou záruční opravnu, zabalil nebožtíčka pečlivě, přiložil tklivý průvodní dopis, odnesl na poštu a čekal.

Po čtrnácti dnech zatelefonoval do zmíněné opravny, a dozvěděl se nečekanou zprávu, že to ještě není. Aby nerušil opraváře v pilné práci, zavolal znovu až po měsíci od odeslání balíčku. Tentokrát se děj pohnul kupředu. Osoba na druhém konci drátu mu sdělila, že ubohého umrlečka opravovat nebudou, avšak obdrží nového, a to hned poté, co ho dodá výrobce. I zaradovali jsme se, lehkověrní.

Po dalších dvou týdnech a několika telefonátech, kdy nám bylo střídavě sdělováno, že přístrojek nám bude co nevidět odeslán, případně ještě nedorazil od výrobce (odpovědi se lišily zřejmě podle pravdomluvnosti osoby, která právě zvedla telefon), našli jsme ve schránce upozornění, že nás doručovací služba nezastihla doma.

Byla to radostná zpráva. V den opakovaného doručení, měla celá naše rodina neobvyklý a sváteční pocit.

Trochu mě zarazilo, že frapovač se nám vrátil ve stejné krabičce v jaké odešel. Rovněž skutečnost, že balíček obsahoval i průvodní dopis, se kterým ho manžel odeslal, nebudila důvěru. Byla však také přiložena faktura na nula korun za záruční opravu a někdo odtrhl jeden záruční kupón, a tak jsem se rozhodla neremcat.

Už vás nebudu napínat. Frapovač pochopitelně nepracoval. Asi proto, že to byl onen původní, tragicky zesnulý exemplář. Na neprodlený a rozrušený telefonát, sdělil záruční opravce chladně mému choti, že mu s tím nic dělat nebudou, ať si s tím jde tam, kde to koupil. Zřejmě doufali, že čas vše zhojí.

Nabízí se otázka, jedná-li se zde o službu, nebo spíš o rafinovaný sociologický výzkum, jehož cílem je zjistit, kolik procent takto uspokojených zákazníků vyhledá „opravnu“ osobně a pokusí se análně zavést neopravený spotřebič odpovědnému pracovníkovi. Správně je zřejmě za a), i když se tomu těžko věří.