V tomto článku popisuji vlastní zkušenosti s pěším pochodem do Prčice. Budu rád, když ostatním poskytnu určité informace o tom, jak takový pochod vypadá. Nediskutuji o tom, jestli patří kratší trasy a cyklické na tento pochod.
Z Čerčan je to do cíle asi 50 km. Start na vlakovém nádraží kolem 7:15. Vystupuje několik desítek lidí. Zaplatím 30 Kč a dostanu mapu s popisem pro všechny trasy. Celkový počet lidí na trase je jenom 129. GPS zapínám asi až po dvou kilometrech. Ach, hlava moje děravá. Zpočátku udržuji průměrnou rychlost 5.3 km/h. Téměř dvě hodiny prší nebo mrholí. Podle potřeby nosím čepici nebo tenkou nepromokavou bundu. V lesním terénu je chodník místy zablácený. Na šikmém svahu zajištují stabilitu hůlky. Cestou prakticky nestojím kromě šmátrání v batohu. Piju z hadičky a jím cestou. Trasa se špatně pamatuje, ale střídají se lesy, louky, pole a obce. Je nutná odpružená obuv hlavně kvůli občasnému asfaltovému povrchu. Časem se počasí zlepšuje, a proto volím lehčí kalhoty. Na přípojkách přibývá lidí, ale není jich moc a jsou jenom v malých skupinkách. Až do konce lidé netvoří kolony. Do poloviny trasy nejsou žádné stánky s občerstvením, jenom občasné hospody. Obsluha je většinou špatná kvůli návalu lidí Asi po třiceti kilometrech pozoruji časté stoupání, případně prudké klesání. Držím si však jisté tempo a moc nezpomalují. Po čtyřiceti kilometrech se stoupá i po asfaltu. Po dalších pěti kilometrech přichází výraznější únava a objevuje se mírný tlak na srdce. Je nutné je překonat a držet jisté tempo. Zastavováním by jenom ztuhli nohy. Hůlky mi pomáhají ne jenom během stoupání/klesání ale jakoby mě pohánějí dopředu i na rovině.
Popis trasy je stručný. Zaměřte se na části, kde se jde po turistickém značení. Jinak tolik do popisu nekoukejte a sledujte ostatní turisty nebo vlastní značení “P-P”obvykle na stromech, případně doplněné šipkami na odbočkách a křižovatkách. Na trase jsou kontroly, kde dávají razítka do popisu s mapou. Nedaleko cíle je jedna tajná kontrola.
Trasy dlouhé kolem 30 km jsou přelidněné tisíci lidí. Najde se tam více opilců a jiných individui. Na mojí trase čekejte spíš poctivé turisty.
Cíl na náměstí se objevuje rychle. Je tam relativně méně lidí, protože hodně lidí ukončilo kratší trasy. Po potvrzení popisu dostávám oranžovou botičku. Délka trasy mi vychází asi na 51 km, průměrná rychlost klesla pro mě na horší hodnotu 4.9 km/h. Pro měření trasy s GPS jsem potřeboval v mobilu tlustou baterii 5000 mAh, která se vybila z 75%. V cíli potkávám parťačku do nepohody, která šla “jenom”30 km, kvůli netrénovanosti své skupiny. Na okraji náměstí je hezká hospoda, kde opominu delší čekání na jídlo kvůli dobré lidové muzice. Na WC se dá umýt a převléct. Najednou vypadám jako člověk. Cestou na vlak musíme zaplatit za kyvadlový autobus, který nás přepraví do stanice ČD Heřmaničky, a následně jedeme vlakem do Prahy.
Večer doporučuji, aby Vám partnerka udělala masáž chodidel v teplé koupeli. Únava není veliká a rychle se zotavuji. Příští týden si dávám dva menší výlety s KČT - Praha. Ocením, když za slušný výlet dostanu slušnou odměnu. Proto bych se rád napříště připravil na 70 km, kdy k botičce dostanu i medailónek J.
Zdrávi došli.
Případné dotazy zodpovím, budu-li vědět.
Web pochodu a fórum: www.praha-prcice.cz
