Je dobré nebo špatné, že se narodila paterčata?

Novináři o tom píšou jako o senzaci. Lidé spekulují nad tím, jestli pět děti Romů budou k něčemu nebo ničemu. Já budu uvažovat v širších souvislostech.

Jako senzace mě tato zpráva nezajímá. Vím, že rodiče to budou mít hodně težké a nezávidím jim to. Ale rád bych věděl od novinářů, jestli rodiče mají spoločenskou zodpovědnost. O tom jsem nenašel napsané nic. Dítě by si měli pořídit rodiče, kteří si ho můžou dovolit, mají pracovní návyky a víceméně ho uživí ze svého. Samozřejmě, že nikdo nečeká pět detí a obvykle nemá vlastní příjem, jak je uživit. Jak je to se zodpovědnosti rodičů, to nevím a proto je nemohu předem odsoudit, jestli budou žít z přidavků na své děti. Myslím si, že novináři by si ani netroufli napsat, pokud by že rodiče nikdy nepracovali, protože by byli kritizování pseudo-humanistickými organizacemi a Romy samotnými. Bez těchto informací tady vznikají spekulace a projevuje se rasistická nenávist. Novináři by neměli ukazovat jenom senzace, ale psát o pozadí lidí, jestli jsou pro společnost přínesem nebo zátěží.

Veřím, že počet zdravotníků v pohotovosti počas porodu nebyl zbytečný. Veřím, že zdravotníci se nechovali profesionálně jenom kvůli zájmu novinářů. Chtěl bych věřit, že zdravotníci budou přistupovat ke všem pacientům stejně.

Teď trochu z jiného soudku. Počet detí z jednoho početí nedokážeme naplánovat, ale je možné podporovat/regulovat rodičovství. Je nutné elimovat důvody nenávisti vůči mnohodětným rodičům bez pracovních návyků řešením príčin a ne důsledků. V rámci přídavků je nutné zohlednit tyto skutečnosti:

• podporovat rodiny, aby měli více dětí, ale ne finančně, viz. následující odstavec,

• vypočítat náklady a výchovu dětí a podle toho, kolik dětí mohou rodiče ze svého uživit, poskytnout jim patřičnou finanční podporu, která ale nemůže nahradit příjem z pracovní činnosti. Takový výpočet nebude žádná legrace J,

• zvážit zrušení podpory nad jistý počet detí, což s ohledem na předešlý bod nemusí být nutností,

• vyplácet přídavky nebo poskytovat daňovou úlevu?

• v případě nečekaného narození vícerčat poskytnout mimořádnou podporu na dětí, jenom pokud mají rodiče dostatečný příjem alespoň na jedno nové dítě. V opačném případě je nezodpovědné, aby si udělali dítě a daňový poplatník to zatáhnul. Pak ať si hledají dobrovolnou pomoc. U paterčat bych uvažoval stejně. Pokud jsou rodiče nezodpovédní, nemá jim co patřit porodné, opatrovné, opatrovatelka ani nový byt. U zodpovédných rodičů nemám nic proti vyplacení peněz dle zákona.

• počítat s tím, že pokud budeme mít všichni děti, tak se pŕídavky minou účinkem, protože si je budeme platit vzájemně ze svých daní. Hledat zdroje pro přídavky v takové situaci. Zaplatí je bohatí z progresivní daní?

• nakonec počítat s tím, že každý zákon vyvolá reakci, snahu najít chyby, snahu ho obejít nebo splňovat minimální podmínky pro pro získaní nároku.

Rodiny je nutné podporovat i jinak než finančně. Peníze jsou jenom papírky, které se někomu vemou a které mají proměnlivou cenu. V rámci podpory rodiny je nutné, aby rodina měla alespoň dvě děti pro budoucnost Českého národa. Proto je nutné zaměrit se na následující:

• posílení ekonomiky, aby co nejvíc lidí pracovalo a mělo stabilní příjem. Vzhledem k tomu, že naše ekonomika je se světovou propojená a že v amorální kapitalistické společnosti se příjem zaměstnance počítá od možnosti ho nahradit a nutnosti splácet hypotéku a ne jen jeho produktivity práce, tak nic z toho není reálné,

• zajištění dostupného bydlení pro pracující. Tady stát spíš rezignoval, aby to vyŕešil “trh”. Jeden hnusný zločinec Muammar Kaddáfí ve své Zelené knize píše, že člověk musí někde bydlet a proto stát musí zamezit trh s bydlením. U nás takové socialistické manýry už nemáme. Raději necháme developery, aby postavili byty pro každého, kdo má peníze (= dostane hypotéku) a zbytek ať si platí pronájem. Pokud by jenom stát stavěl byty, tak by musel eliminovat korupci jejich přidělování – opět nereálné,

• snížení chudoby: chudší lidé, kromě vychytralých parazitů, si nebudou moci dovolit více dětí. Tento bod souvisí s prvním – zlepšení ekonomiky a snížení sociálních rozdílů – opět nereálné,

• podpora bohatších rodín: bohatí potřebují čas hlavně na podnikání a své vrtochy. O tento čas se na úkor dětí nepřipraví – opět nereálné,

• omezení konzumu: musíme mít smartphone,tablet, notebook, cigarety, alkohol, dovolenou atď. Chudák mladá generace, které život nalinkují budoucí zaměstnavatelé, supermarkety, operátoři atď. Využívame vysokou životní úroveň a i díky plným obchodům nejsme vůbec schopnosti uživit zdaleka tolik dětí, co naši předkové za první republiky.

Poměry v naší společnosti nepřejí lepší podpoře rodín a sami od sebe se jenom tak nezmění. Tato podpora byla na vyšší úrovni v dobách minulého totalitního režimu.