Potřebujeme chrámy?

Dnes bych se chtěla trochu zamyslet nad smyslem chrámů . Chrámy jsou jedna z věcí, na kterých stojí každé náboženství.  Někdy mi přijde, že našim generacím zbyly jen klíče, ale netušíme  k jakému zámku patří. A tak máme plný svazek klíčů, který nikdy opravdu nevyužijeme a žádné dveře jimi neotevřeme. Jen se na ně díváme a připomínáme si něco, co je nám povědomé, ale už jsme to dávno zapomněli.

Každé náboženství má své chrámy. Každé má specifickou podobu svých chrámů, ale i přes to v nich najdeme spousty společných prvků. Každý má specifické tvary, specifickou architekturu, ale určitě na čem se shodneme je, že všechny jsou postaveny tak, aby v nich byla výborná akustika. Proč chrám potřebuje dobrou akustiku? Kvůli tomu, aby se v nich dalo dobře pracovat se zvukem.  Prvotní hudba a tance nepochází   z lidové tvorby, ale vznikly kvůli náboženským účelům. První hudba a tance pochází právě z chrámů.  A chrámy na Zemi existují od dob, kdy jsou na ní lidé.

Dnes jsme pomalu nějaké střípky zámků ke klíčům, které máme v rukou objevili, i když mozaika není úplná, protože používáme trochu jiné uvažování.

Dnes víme, že na nás má vliv světlo, specifické paprsky, barvy, vůně. Že nám mohou pomoci, či dokonce vyléčit. Samozřejmě mohou mít i negativní účinky. Proč by tam neměl patřit i zvuk? Už dnes jsou vědci, kteří prokázali, že zvuky mohou mít vliv na rostliny, na kojící matky, zvířata atd. Proč by nemohl zvuk mít vliv i na nás?

Akustika a architektura chrámu jdou ruku v ruce. Ve skutečnosti je celý chrám věc zvuku. Tím že jsme zmodernizovali chrámy, jsme z nich udělali obyčejné budovy jako každé jiné. Ztratili jsme klíče, abychom mohli najít správný zámek a za ním ukrytý význam. Ve skutečnosti máme technologie takové, že z chrámů by mohly být dokonalá místa pro objevování božskosti, přitom ale ve skutečnosti z nich děláme tuctové budovy, které nemají žádný význam. A k duchovosti člověka rozhodně nedovedou. Západní jazyky zdůrazňují lingvistickou stránku posvátných textů. Proto třeba přeložené Védy nemají absolutně žádný smysl. Ve skutečnosti smysl ale leží ve fonetice. Dříve byl kladen důraz, aby se texty předávaly ústně a ne písemně. Protože hlavní smysl, je správná výslovnost těchto slov, nikoliv jejich význam. Proto většina našich posvátných textů ztratila význam, protože bylo nezbytné dát smysl psanému slovu. Proto třeba i ve Védách jsou místa bez naprostého smyslu. Právě tyto pasáže si ponechali svoji původní sílu.  Například mantra  „óm“  vytváří specifický náraz, který na nás působí a může nám zaktivizovat celé tělo. Není zde otázka významu, ale smysl použití a užitečnosti.  Buddha jednou řekl, že Pravda je to,co se dá použít. Bohužel my tu použitelnost našim svatým textům ubíráme. Stávají se z nich jen torza pravdy. Zrovna tak chrám nemá žádný význam. Jeho význam tkví v užitečnosti a použitelnosti Dříve existovaly úplné fonetické texty, a chrámy sloužili jako místo, kde se zkoušela jejich vnitřní, skrytá hodnota. Samozřejmě že lidé mohou to zkoušet mimo chrám a jsou lidé, kteří chrám nepotřebují. Chrámy byly ale jako pomůcka, protože je více lidí,  kteří užitek zažijí v chrámu, nežli mimo chrám, i když samozřejmě  božskost je úplně stejně mimo chrám,jako jako v chrámu. Jde ale o to, že i když jsou lidé, kteří umí dojít k osvícení i mimo chrám, a to speciálními polohy těla, aby uzavřeli energetický kruh, tak chrám díky své architektuře pomáhá i obyčejným lidem tento energetický kruh uzavřít, protože už  dnes vědci zjistili, že zvuk je elektřina. Vědci v USA zjistili, že prožívání smutku či bolesti není nic jiného než elektrické proudy, které prochází centry v těle. A právě pomocí zvuku můžeme vyvolávat pocity blaha, lásky a štěstí. Dnes lidé chodící do chrámů,vám nejsou schopni vysvětlit, co se v chrámech dělo kdysi. Mají klíč v rukou, ale nevidí skrytá mystéria  za ním. A tak dělají věci zcela automaticky a beze smyslu.

Samozřejmě smysl chrámu není pouze vnitřní, ale i vnější. Lehce tak můžeme poznat „mrtvé“ chrámy. „Živý“ chrám poznáme tak, že když procházíme kolem, tak na nás působí jemné vlny, které z něj vychází a cítíte ve svém nitru změnu. Pokud je chrám nabit  energií a vibracemi, tak třeba pokud půjde okolo člověk, který se zrovna chystá někoho zavraždit, tak když projde kolem, zaplaví ho pocit soucitu. Proto bychom se mohli sami zamyslet nad tím, jak je tedy možné, že se tolik násilí děje klidně i přímo ve chrámech. A také bychom se mohli zamyslet, jak je možné, že chrámy se nám dnes zdají zbytečné, chátrají, či je využíváme i k  jiným účelům, než k rozjímání. Dříve každé vesnice byl centrem chrám, či alespoň malá kaplička…podívejme se ale,jak vypadá struktura obydlených oblastí dnešní doby. Když zničíme chrám, neexistuje žádná alternativa. Protože chrám je zdrojem inspirace 24 hodin denně. Víte jaké má člověk bohatství v chrámech? Kam člověk asi půjde, když chce najít klid mimo svůj domov, svého partnera, práce, nebo i celé společnosti? Když se nudíte doma, půjdete třeba do restaurace.  Ale co když jste unudění celým životem? Kam půjdete? Do chrámu. Tam  můžete najít klid, uvolnění a osvobodit se od světských problémů.

V příštím díle se budu zabývat smyslem poutních míst.

Přeji krásný den