(Ne)Vážený Radomile, já vás budu oslovovat křestním jménem, ať se vám to líbí nebo ne!

Rozmohl se nám tady takový nešvar – různí neznámí lidé mi píší, jako majiteli několika firem, případně kvůli mému společenskému postavení, a oslovují mne křestním jménem. Proč?

Píší mi různí obchodníci, oslovují mne, jako majitele několika firem a oceňují, alespoň verbálně (když ptáčka lapají…), moje zkušenosti a společenské postavení. A přitom mne oslovují křestním jménem.

Většinou to neřeším, jen prostě nereaguji a neodpovídám jim. Neumíte se chovat, nebudu s vámi mluvit.

V posledních týdnech jsem však udělal novou zkušenost. Jedna mladá dáma (podle mne musí být mladá, nezkušená, protože jinak by už dávno pochopila, že asi dělá nějakou chybu, když s ní nemluvím) mne oslovila s nabídkou docela zajímavé služby z oboru AI. Oslovila mne křestním jménem, a když jsem nereagoval, tak potom znovu a znovu, vytrvale v tom šlapala. Vrcholem pak bylo, když mi poslala „dotazníček“, abych jí dal zpětnou vazbu, proč s ní nekomunikuji. Napsala mi: Moc by mi pomohlo, kdybych od vás mohla dostat zpětnou vazbu číslovkou, která nejlépe popisuje důvod vašeho nezájmu:
1. Váš e-mail je matoucí. Nerozumím vaší propozici.
2. Kontaktovala jste nesprávného člověka v rámci naší společnosti.
3. Píšete špatné společnosti. My vaše řešení nepotřebuje.
4. Podobné řešení již používáme a jsme s ním spokojeni.
5. Momentálně máme jiné priority.

Dosáhla svého, dívka vytrvalá, protože tentokrát jsem jí už odpověděl. Napsal jsem, že ve výčtu důvodů nechuti komunikovat jí chybí číslo 6. Nevhodná komunikace.

Jsem přece cizí člověk, nikdy jsme se nepotkali, a není tedy důvod mne oslovovat křestním jménem. Pracuji s lidmi v oboru poradenství a vzdělávání dospělých více než 25 let, a vždy jsem radil obchodníkům, či lidem z obchodního servisu, aby se zamysleli nad tím, koho oslovují. Člověk, který jedná výhradně podle toho, co je jemu příjemné či přirozené, často narazí na nezájem nebo odpor. Přitom je tak snadné zjistit, kolik je mi let, co mám za sebou, i jak se vyjadřuji a jaké jsou moje postoje. Pokud to obchodník udělá, těžko mne bude oslovovat křestním jménem.
Mnohé lidi „moderního“ myšlení by mohlo napadnout, že jsem starý, konzervativní či dokonce pyšný. Vždyť přece v prostředí nových firem je oslovování i cizích a neznámých lidí křestním jménem tak běžné. Ano, je to běžné, ale otázka zní proč? Podle mých zkušeností s lidmi protože:
1. Je to pro ně prvoplánově jednodušší, protože se nemusí zamýšlet nad tím, koho oslovují - tedy lenost.
2. Mají dojem, že je to takové moderní, přátelské, správné, americké - tedy povrchnost.
3. Nedokážou se přimět k uctivému oslovení, protože jsme si přece všichni rovni - tedy komplex méněcennosti.

Co říci závěrem? Milí mladí obchodníci a marketéři, zamyslete se nad tím, jestli je vaše jednání a chování adekvátní situaci a oslovovaným osobám. Mějte na paměti, že ne vše, co vypadá tak moderně a samozřejmě, musí být také správné.

To, že někdo, třeba já, odmítá, aby jej cizí lidé oslovovali křestním jménem, to nemusí být ani staroba, ani zpátečnictví, ani namyšlenost, jak by vás na první dobrou mohlo napadnout. Třeba je to slušná výchova a kultivovanost, které nás nutí jednat s lidmi kolem sebe s respektem. A pak od nich očekáváme totéž.