Celý národ se upíná k sobotní bitvě na Tehelném poli s nadějí a vírou v úspěch českého družstva.Bezesporu jde o hodně, jde o MS, takže je pochopitelné, že zápas vyvolává velké emoce a s tím související velká slova.
To ale sebou přináší velkou tíhu odpovědnosti na těch 11lidí na hřiští, kteří to mají v rukou, resp. v nohou. Jsou to profesionálové, řeklo by se...navíc se přece velké odpovědnosti nezříkají, jenže zaroven jsou to jenom lidé, kteří stejně jako my všichni ostatní jsou někdy v životě nervozní.
Jde to v menším měřítku přirovnat k situaci, kdy jde student k maturitě. Všichni okolo mu věří, plácají ho po ramenou, že to zvládne, zaroveň připomínají, jak je to důležité a že jde o jeho budoucnost. Taková tíha odpovědnosti je pak pouze svazující a kontraproduktivní.
Pak je tu druhá stránka věci. Současná situace, kdy vznikají odkazy fanoušků, např. na facebooku, svoji víru v úspěch prezentuje prezident audiencí u hráčů a samotní fotbalisté chtě nechtě musí během treninku vyklusávat v tričkách s nápisem: Věříme, mi trochu připomíná velkou motivaci našich bratrů z pod Tater, právě před utkáními s námi. Většinou ale tato jejich motivace přerostla v přemotivovanost, která se následně na hřišti promítla veskrze negativně.
Teď bych asi v duchu svého článku měl napsat, kluci, o nic nejde, budte v pohodě, hlavně žadny stres. To je mimochodem práce pro psychologa, který by určitě měl být součástí realizačního týmu.
At je to jak je to, český národní tým čeká v sobotu státní fotbalová maturita a nám ostatním opravdu nezbývá nic jineho, než...........VĚŘIME.:)
