Děkujeme za pochopení.
A85r62n47o85l26d 26L35i56č62k19a
Normálně bych nereagoval, ale vaše psaní mě inspirovalo. Před pár lety jsme byli ubytováni v Park Hyatt Zanzibar, přímo u pláže. Ale proč o tom píšu? Objednali jsme si místní pochoutku „nyama choma“, což je kozí maso na grilu. Dlouho jsem nic tak dobrého nejedl! Nechal jsem si zavolat ke stolu šéfkuchaře, byl vystrašený, ale po obrovské veřejné pochvale (ostatní hosté tleskali) nám osobně ke stolu přinesl nějaké sladké buchty, které dostal o manželky na svačinku.
Děkuji za Vaše články a těším se na další.
R12a29d57e79k 16P55á64l48k41a
To je skvělé. Mám podobnou zkušenost. Taky jsem byl jednou na Zanzibaru u hosta, který mi chtěl poděkovat. A když zjistil, že jsem z Čech, musel jsem mu udělat následující den guláš s knedlíky a dukátové buchtičky. Byl jsem překvapen, že je Česká kuchyně známá po celém světe. Host byl tuším že ze Švýcarska. Děkuji za komentář. Moc si toho vážím.
J36a94n30a 51S47l43a20n63i16n83o14v83á
Vy mě vážně hodně bavíte.
Má to švih, spád a čte se to jedním dechem.
Děkuju! :)
R48a20d64e53k 81P58á46l64k68a
Já děkuju. Díky lidem jako vy mě to psaní baví o to víc. Díky a hezký den.
L30i80b56u53š76e 40P80a42l62k86o27v35á
s těmi grilovanými krevetami jste mi ale udělal laskominy
- Počet článků 81
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3439x
Jak to začalo.....
Někde v mých 6-7 letech si rodiče vzali do hlavy, že strašně chci být kuchařem :-).
Moje mamka byla vyučenou cukrářkou. Avšak po vyučení cukrařinu dělala jen velmi krátce a když přišla v roce 1971 do jiného stavu s bratrem, přestala cukrařinu dělat profesionálně a již se k tomu nikdy naplno nevrátila.
Nicméně v osmdesátých letech si mamka tajně doma přivydělávala pečením dortů na zakázku. A já, jako dnešní dítě z reklamy jsem se kolem ní motal a asi tím si všichni vzali do hlavy, že kuchařina mě strašně baví a že nic jiného vlastně ani dělat nechci :-).
Zvláštní je, že pokud je člověku něco dlouhodobě podsouváno, tak tomu začne věřit. Na konec jsem byl i já tím, který začal říkat, že si od dětství přeje být kuchařem. Možná tomu i tak bylo. Já vlastně ani nevím.
Každopádně se tak i přes některé komplikace stalo a jsem tomu rád. A z nutnosti je životní láska.
Upřímně láska na první pohled to úplně nebyla.
Díky sametové revoluci v roce 1989 jsem sice nastoupil do chrudimské hotelové školy, ale na příbuzný obor řezník.
No, nebudu rozebírat má studia. Ale řezníkem jsem se po pár peripetiích vyučil a rok na to jsem udělal rozdílové zkoušky a vyučil se i kuchařem.
Mým štěstím bylo, že jsem hned po vyučení nastoupil do Restaurantu Grill Duran v Hradci, Králové, kde jsem nejprve řezničil a postupně se přibližoval do kuchyně, až jsem bourání masa úplně pověsil na hřebík.
Mým druhým největším životním štětím /první je moje manželka/ bylo, že jsem měl to štěstí a dostal jsem se do kuchyně v Duranu, kde vládl tehdy asi třicetiletý šéfkuchař Jiří Syrový.
A díky němu a díky jeho přístupu ze z nutnosti stala LÁSKA NA CELÝ ŽIVOT.
www.sefkucharuvdenik.cz