Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

M96a57r87t39i88n 24B28r13a90u83n
Takže to trochu shrnu s dovolením. Do USA jste přijeli ilegálně pracovat, chytili vás a vy teď naříkáte co si to dovolili.
Samozřejmě neznám ani nemohu znát podmínky všude. Nicméně vím, že ilegálové, zadržení při různých zátazích se umisťovali odděleně od vězňů. A oranžové vesty? S těmi byste přišel do styku až poté co byste byl odsouzen. Ovšem ve vašem případě byste byl převezen do internačního tábora. Tuším že jste pobýval podle vašich slov v Texasu, takže tento tábor se nachází v Louisianě.

R15a39d13e46k 52P32á76l30k73a
Jestli jste četl dobře můj blog, tak se jednalo o oranžové mundury, nikoliv vesty a nebyl jsem zavřen za nelegální práci a za to, že jsem se připletl hned první den mezi bandu zlodějů a bohužel jsem se svezl.


M17a33r26t34i81n 91B76r13a98u86n
Jsou. A dost sotva uvěřitelné. Alespoň pro mně, který v USA žije


L31a37d81i49s57l73a18v 32K31o79l29a27č49k84o52v69s74k62ý
Objevil jsem nyní Váš blog a jedním dechem přečetl. Působí to jak noční můra a ty řetězy a kruhy na podlaze, hned mi to připomnělo galeje a román Bídníci. No jsem zvědavý na pokračování a děkuji za velmi zajímavý blog. Samozřejmě karma.

R61a47d62e81k 69P35á22l59k40a
Dobrý den a děkuji. Už to tak hrozné nebude, ale pořád je na co se těšit.
R
P98e35t29r 94K81o20r49e70c49k31y
Teda, buď máte skvělou fantazii, nebo Vás opustil váš strážníček - opatrovníček. Na každý pád se těším na pokračování.
J59a39n36a 86S69l13a21n85i48n54o11v32á
Chlape, po tomhle musíte mít dnes nervy jak špagáty. Takový prožitek člověka úplně změní!
:)
Těším se na pokračování :)

R85a22d75e81k 75P79á48l66k55a
Dneska už je to sranda, ale tenkrát to moc sranda nebyla. Musím říct, že několik let poté jsem měl problém s řečí. Začal jsem zadrhávat. To se naštěstí srovnalo, ale sranda to nebyla.
- Počet článků 81
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3429x
Jak to začalo.....
Někde v mých 6-7 letech si rodiče vzali do hlavy, že strašně chci být kuchařem :-).
Moje mamka byla vyučenou cukrářkou. Avšak po vyučení cukrařinu dělala jen velmi krátce a když přišla v roce 1971 do jiného stavu s bratrem, přestala cukrařinu dělat profesionálně a již se k tomu nikdy naplno nevrátila.
Nicméně v osmdesátých letech si mamka tajně doma přivydělávala pečením dortů na zakázku. A já, jako dnešní dítě z reklamy jsem se kolem ní motal a asi tím si všichni vzali do hlavy, že kuchařina mě strašně baví a že nic jiného vlastně ani dělat nechci :-).
Zvláštní je, že pokud je člověku něco dlouhodobě podsouváno, tak tomu začne věřit. Na konec jsem byl i já tím, který začal říkat, že si od dětství přeje být kuchařem. Možná tomu i tak bylo. Já vlastně ani nevím.
Každopádně se tak i přes některé komplikace stalo a jsem tomu rád. A z nutnosti je životní láska.
Upřímně láska na první pohled to úplně nebyla.
Díky sametové revoluci v roce 1989 jsem sice nastoupil do chrudimské hotelové školy, ale na příbuzný obor řezník.
No, nebudu rozebírat má studia. Ale řezníkem jsem se po pár peripetiích vyučil a rok na to jsem udělal rozdílové zkoušky a vyučil se i kuchařem.
Mým štěstím bylo, že jsem hned po vyučení nastoupil do Restaurantu Grill Duran v Hradci, Králové, kde jsem nejprve řezničil a postupně se přibližoval do kuchyně, až jsem bourání masa úplně pověsil na hřebík.
Mým druhým největším životním štětím /první je moje manželka/ bylo, že jsem měl to štěstí a dostal jsem se do kuchyně v Duranu, kde vládl tehdy asi třicetiletý šéfkuchař Jiří Syrový.
A díky němu a díky jeho přístupu ze z nutnosti stala LÁSKA NA CELÝ ŽIVOT.
www.sefkucharuvdenik.cz