Žena ani já moře moc nemusíme, nebo alespoň ne tak, že bychom sebou plácli na pláž a pronudili se k snědé vizáži. Pominu už to, že spíše než bychom se oba opálili, budeme řešit popáleniny vyšších stupňů a to i přes to, že v naší výbavě NIKDY nechybí krém s faktorem 50. Prostě již několik let jezdíme na Slovensko nebo do Rakouska do hor (a pokud jedeme k moři, máme vymyšleny akce tak, abychom na pláži nemuseli trávit zbytečně dlouhou dobu a pokud na pláži jsme, jediným východiskem je stín - přírodní nebo umělý slunečníkový.)
Kriváň
Letos to bylo Slovensko. S dětmi (super dvojčátka, holky, 4,5 roku, ale někdy také na zabití) se toho co do výletů pěší turistikou v tomto věku nedá moc dělat. Ale i tak jsme se podívali, většinou díky lanovkám, na krásné vrcholky Chopku a Soliska. Holky jsme sice zničili, ale nakonec ty výstupy od lanovky k vrcholu zvládly také. A také jsme viděli spoustu nádherných a zajímavých jeskyní (a nemyslím jen ty tzv. profláklé!!!) Ale ať chcete nebo ne, máte pořád na dohled Kriváň.
Ta hora je úchvatná. Jedete od západu směrem k Tatrám a Kriváň je jeden z prvních vrcholů, na které se Vám naskytne geniální výhled. Ta hora má ducha. Nevím proč, ale mrazí mne v zádech. Manželka to asi vycítila a tak navrhla, abych si na něj vystoupal sám, že bude hlídat holky. Zlatíčko.
Vstával jsem v 5 ráno a od Štrbského plesa vycházel v 6:15. Nikde nikdo, jen ještě jeden nadšenec na parkovišti vycházel v tuto dobu, ale směrem na Rysy. Ráno byla velmi příjemná teplota 12 °C a tak cesta ubíhala jako nic, navíc zezačátku se šlo více méně po rovince. Nikde nikdo, jen já a příroda. Paráda.
Vyšel jsem na jižní suťové pole, byl jsem tam zase sám. Teplota začala růst, ale pořád bylo příjemně, žádné horko. Tamhle popoběhl kamzík, tu zase přeběhl rys a ptáci pípali nade mnou. Idylka, až by se chtělo říct kýč. Jenže nebyl, byla to realita.
Obešel jsem Kriváň zleva na západní suťové svahy a i když na sluníčku už byla teplota výše, já byl pořád ve stínu a tak se stoupalo příjemně. V polovině suťového pole jsem potkal jiného nadšence, který na Kriváni spal. Seběhl dolů a já pokračoval zase nahoru.
Po suťových polích následoval celkem strmý výstup vpravo na hřeben, ze kterého je neuvěřitelný výhled na celé údolí pod Vysokými Tatrami směrem na Štrbské pleso a Poprad a za ním kousek na západ na Nízké Tatry. Nejen na moři je možné vidět, jak je naše matička Země kulatá!!! Navíc jsem netušil, jak nahlas může pískat svišť, to je neuvěřitelné!!!
Výstup dále vede po dost strmém hřebeni na Malý Kriváň a pak sedlem dále na hlavní vrchol. Výstup ze sedla na hlavní vrchol je ovšem nejkrásnější. Jedná se o hodně strmý výstup (nejstrmější za celou dobu, prostě finále jak se patří). Přeci jen, docházely i síly. I když mne předcházela jedna paní, jejíž tempo jsem absolutně neměl šanci držet a hádal bych jí tak na 60 let. No, kdo umí ten umí.
Vysupěl jsem na vrchol a měl jsem toho dost. (Bylo 10 hodin, takže čas 3:45.) Ale pocit to byl krásný. A ten výhled. Pár vrcholových foto, chvíli se nahoře kochat rozhledem na štíty Vysokých Tater, které máte jako na dlani. Navíc na vrcholu jsem byl já, ta paní a pak ještě dva lidé (a pes). Paráda. Později už tu bude hlavinec. Ejhle, půl hodinka pryč.
Dolů už to šlo rychleji a to výrazně. V podstatě hop, hop, hop. Jen zezačátku rozhýbat unavené nohy byl trochu oříšek. (Kdo nejste ale zvyklí na pohyb po skálách, tak opatrně, pád by nemusel být krátký.) A také už sluníčko pražilo. Takže hřeben bez stínu, pak chvíli ještě stín na západním suťovém poli a pak nemilosrdné sluníčko až do lesa. No vzal jsem si s sebou prostě málo vody, což byla zásadní chyba. Suťovisko jsem přelétl jako o závod (díky mé botičky, že jsem si nezlomil nohu) a u prvného potoku zakufroval a pil a pil a pil.
A pak už to bylo zase více méně po rovince. Dorazil jsem k parkovišti, dal si tam nealko pivíčko a vyrazil na chatu. Čas 12:45, takže výstup Štrbské pleso - Kriváň a zpět za 6:30 (sestup trval 2:15, což nedoporučuji a bez pořádných bot už to vůbec nezkoušejte, přijdete o nohy. Raději příště pomaleji.)
Doporučuji skutečně vyrazil kolem 6:00, to pak je výstup (jakýkoliv) nejkrásnější. Lidi totiž potkáváte až cestou zpět :-D
Odpoledne jsme pak celá rodina šli na výlet na Vrbické pleso. To byla také paráda. Prostě na Slovensku v Nízkých i Vysokých Tatrách je krásně ať jste kde jste.
Takže zase jednou krásná dovolená a už se těším na další...
