Císařův pekař a Pekařův císař by byly výborné filmy, nebýt příšerné komunistické propagandy, kterou jim vtiskla 50. léta. Od té doby – snad vinou neblahé zkušenosti s rudolfinskou tematikou - zůstává přelom 16. a 17. století v české kultuře opomíjen. Paradoxní je, že Praha pozůstatky té magické doby hrdě nese dodnes a cizinci na to letí podobně jako na Kafku.
„Splnila Praha vaše očekávání?“
„Rudolf mě ještě nepřijal. Proslýchá se, že Kelley se nachází nahoře na věži Prašné brány, kde vyhazuje do vzduchu destilátory a kdoví co ještě.“
Nejde o úryvek z žádné české knihy. Stín noci napsala Američanka Deborah Harknessová, kterou naše hlavní město okouzlilo natolik, že do něj podstatnou část své očekáváné knihy (česky vyšla asi před dvěma týdny) zasadila.
A evidentně si Prahu a její dějiny nastudovala velice důkladně. V knize totiž vystupuje alchymista Edward Kelley, rabi Löw, hraběnka Stradová, Tadeáš Hájek z Hájku i sám Rudolf II., milovník umění a dobrého jídla.
Teprve ze Stínu noci (v originále Shadow of Night) jsem zjistil, že Nerudova ulice na Malé Straně se původně jmenovala Ostruhová, protože koně ten kopec dokázali vyjet pouze za pomocí ostruh. Zmíněn je i golem a dodnes nevyluštěný Vojničův rukopis, jenž jeden čas patřil i Rudolfu II. (koho zajímají tajemné knihy, Vojničův rukopis si doporučuji vygooglit).
Rudolfinská Praha je tak kouzelná! Má všechno: kouzla, historii, tajemno, zločiny z vášně a šílenství (vzpomeňme si na syna Rudolfa II.)... Škoda, že tuzemští spisovatelé, dramatici a filmaři se jí nevěnují tolik, kolik by si zasloužila. Jako by vůči jejímu kouzlu Češi byli imunní.
A tak o ní píšou cizinci jako Deborah Harknessová. Ty kámen mudrců, alchymistické laboratoře a tajemné svazky lákají. Praha pro ně má pověst magického města, křivolakých středověkých uliček a stinných zákoutí. Jihokorejci dokonce Prahu považují za nejromantičtější město na světě – jako je pro nás Paříž.
Připomíná to proslulý kafkovský paradox: zatímco Češi často ani nevědí, kdo to byl Kafka, nesčetné množství turistů ze zahraničí sem jezdí právě kvůli němu.
Na druhou stranu je ale zajímavé na Prahu pohlédnout očima cizince. Vidět, jak její pestrá atmosféra působí na lidi, kteří ji nemají za humny, kteří ji vidí třeba jednou dvakrát za život.
Deborah Harknessová ve své knize umíchala velice čtivou směs fakt a fikce, která fanoušky rudolfinské doby, alchymie a nadpřirozena všeobecně jistě zaujme. Ten zbytek může atmosféru nasát na vlastní pěst. Centrem Prahy magie tepe dodnes, jenom se občas skrývá za stánky s ruskými matrjoškami a třpytivými cetkami.
--------------------------------------------
DODATEK: Byl jsem v komentářích požádán o bližší nastínění děje knihy. Žánrově bych ji zařadil do historické fantasy, s Šifrou mistra Leonarda to nemá moc společného, neboť se ve Stínu noci objevuje nadpřirozeno a magie. Román vypráví příběh čarodějnice, která se dostane do minulosti a musí najít způsob, jak se dostat zpět. Jde o pokračování knihy Čas čarodějnic.
Doufám, že to pomůže.
