Čistá mobilita jinak

Jako každé pondělí, i dnes se budu věnovat oblasti čisté mobility. S ohledem na vývoj její integrace, resp. politický zájem na její dezintegraci, jsem se však dnes rozhodl většinu článku pojmout jinak, uvidíme, jak se mi to povede

Výraz „čistá mobilita“ se objevil ve slovnících teprve před několika lety. Dříve se stejný obor jmenoval elektromobilita, plynová auta, šlapací auta, kola apod. Protože zřejmě v tom měli politici zmatek, zavedli pojem čistá mobilita a s ním ještě větší nepořádek, protože tím eliminovali jakoukoli možnost zjistit, o co jim vlastně jde.

Když jsem se dozvěděl, že vláda zase inzeruje svou aktivitu čisté mobility na podzim, takže již posunula původní termín po třetí, potvrdilo se mi, co jsem již několikrát tvrdil, a to skutečnost, že zájem na redukci, či omezení vozidel se spalovacími motory zásobenými některým z ropných produktů, je stejný jako zájem na omezení kouření, tedy nulový.

Jestliže je tomu skutečně tak, zamyslel jsem se zda-li by nešlo obé "zkombinovat" a stav ZEFEKTIVNIT, namísto optimalizovat a zapojil jsem do přemýšlení i způsob, kterým pracuji na projektech svých klientů.

Na začátku tedy skutečnosti

1. 64% nákladních aut jezdí po EU bez nákladu
2. 98% nákladních aut má spalovací motory
3. 25% provozu ve městech tvoří nákladní auta
4. 70% nákladních aut je označeno písmenem "A"

Nyní začnu od konce

Co znamená označení "A" na nákladních autech?

To znamená, že vozidlo přepravuje odpad. Je zajímavé, že směrnice neřeší skutečnost, kdy jede prázdné, či veze něco jiného, písmeno A je cejchem trvalým a většinou ho řidiči, či majitelé vůbec nesundavají.

To tedy znamená, že tuzemské silnice v současné době nejsou ničím jiným než stokami, po nichž jezdí odpad a to v objemu až zmíněných 70%. Přidáme-li číslo o prázdných vozidlech, je třeba se ptát, nemůže-li čisté, či řekněme čistší mobility, dosaženo i jinak?

Což takhle omezit ze zákona počet prázdných jízd? A proč jen ze zákona, když máme burzy kamionů, vozidel apod. nástroje které již existují téměř dvě desetiletí a situace se výrazně nemění, spíše se zhoršuje, protože počet prázdných vozidel roste.

To že se může jednat i o ekonomicky zajímavý nástroj může napovídat i investice miliardáře Karla Janečka do startupu SHIPVIO, který chce tento stav eliminovat, či změnit. Uvidíme, zda-li se mu to podaří.

Jako námitka ze strany politiků (kdyby náhodou někteři tento příspěvek četli, či jim byl přeposlán), může být, že prázdné kamiony na cestách jsou až na výjimky nezjistitelné. Mají totiž nad ložnou plochou plachtu, případně skříňovou nástavbu a obé brání pohledu dovnitř.

Pánové politici, chtělo by to update, nebo navštívit minstra dopravy, který všechno ví.

Kdyby Vám k tomu nezbyl čas, pomohu Vám. Při jízdě mnoha nákladních vozidel lze zjistit zatížení pohledem na počet aktivně zapojených os, či kol, ale to by byl jen subjektivní nástroj a těžko prokazatelný a lehce falšovatelný.

Jo kdybychom tak měli například na dálnicích nějaké pravidelné snímače, třeba brány a ve městech u silnic sloupy a kamery, kam by šlo připevnit tzv  rychlovážicí snímače a to včetně snímačů ID vozidla, to by byla jiná, to bychom dokázali vykrýt většinu našich informačních potřeb, které by pak bylo nutno sledovat, ptát se a dostávat odpovědi, případně rozdávat napomenutí a následně pokuty za nedodržení norem.

Což takhle ve městech, kde existují obchvaty vybudované za miliardy zkusit v nepravidelně pravidelných cyklech kontrolovat všechna nákladní vozidla, která si zkracují cestu, aby ušetřila za mýtné a naftu?

Nebo dokonce a to nechci malovat čerta na zeď, což přeci jen zvážit, zda-li by obslužná nákladní technika měst jako odpadová auta, údržba vozovek, autobusy, nebylo možné nechat přestavět na elektrický pohon. Tyto vozy totiž najedou za den jen zlomek toho co kamion na dálnici za dvě hodiny, a přesto svými emisemi zahlcují silnice měst pořád víc a víc, protože objem odpadu vesele narůstá.

A tím se dostáváme k zpět k písmenu "A", kde možná vše začíná a končí.

Česká republika je odpadkovým košem nejen Evropy, ale i světa. Díky posílení vztahů s Čínou, tento koš ještě zahustíme dalšími miliony tun odpadků.

Co kdybychom tedy čistou mobilitu, či její příklon začali řešit prvně tím, že začneme eliminovat odpad a plýtvání a jeho tvorbu, ukládání a převážení necháme na zemích, továrnách, korporacích, regionech, kde vznikl? Je totiž dobře možné, že bychom čistší vzduch mohli dýchat podstatně dříve a to i bez Evropských dotací.

Je ale otázkou, jestli ti, co z dotací mají tučnou vrstvu sádla na svém krajíci, mají stejný zájem.

Na úplném závěru se však s Vámi podělím o dva projekty čisté mobility

Prvním je projekt firmy nesoucí název jednoho z průkopníků širšího využívání elektřiny, jmenuje se NIKOLATESLA COMPANY. A jejím cílem je uvést na trh elektrický kamion, resp. tahač a tento nevypadá vůbec špatně, stejně jako špatně nevypadají jeho parametry, posuďte sami

S druhým projektem přichází již etablovaný hráč na trhu automobilů a elektromobilů, společnost NISSAN, která zvažuje použití osobních vozidel a jejich příslušenství nejen jako žrouta elektřiny, ale i jejího producenta a distributora. Více informací ve videu níže.

P.S. budete-li chtít zjistit skutečný počet vozidel značených písmenem "A" na našich cestách a silnicích, budete mít nejspíše smůlu. Není to tož parametr, který by ministerstvo sledovalo a navíc velká část vozidel k nám jezdí ze zahraničí a ty už neevidujeme vůbec.

P.P.S. Na závěr si dovolím předložit důkaz o tom, že čistá mobilita nejen kvete v každém věku, a to díky tomu, že má tolik podob, jak ukazují záběry pořízené druhou květnovou neděli.