Již potřetí pořádá MPSV ve spolupráci s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR a dalšími partnery celorepublikovou akci "Týden sociálních služeb". Letošní rok je ale v této oblasti rokem konfrontace - neboť představy každé skupiny jsou zcela jiné a ani MPSV nemá ve všem jasno. Počkáme si na související diskusi.
Sociální služby jsou z mnoha důvodů velice citlivé téma. Je fér na tomto místě připomenout, že to je - proč si to neříci - vlajková loď ČSSD a že jsme my jako první nastavili principy sociálních služeb u nás a to zejména zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Praxe prověřila, že námi zvolený model poskytování sociálních služeb a řešení financování těchto služeb prostřednictvím individuálních příspěvku na péči je správný. Bohužel, následující vlády využívaly oblasti sociálních služeb k tomu, aby dehonestovaly celý sociální systém. Může se to zdát jako přehnaná politická rétorika, no bohužel je tomu tak.
Jsem zvědavý, jaká témata a hlavně výsledky přinese letošní příležitost - již tradiční Týden sociálních služeb. V jeho rámci proběhne také již tradičně i řada odborných seminářů a workshopů, asi největší akce nás čeká v Táboře, ale bude toho více.
Ukazuje se, že názorové nůžky ministerstva a obou táborů pomyslné barikády (tedy klientů a uživatelů na jedné straně a poskytovatelů na straně druhé) se poměrně rozevřely a to zejména v současné době projednávanou sociální reformou. Ani supervize superúřadu práce jako jediného spravedlivého k tomu zřejmě moc nepomůže.
Jistě, systém sociálních služeb trápí (tak jako celý sociální systém) nedostatek financí, i když na druhou stranu jsou i příklady přefinancování zejména tam, kde je zřizovatelem poskytovatele veřejný sektor a to na úkor sektoru neziskového. Ale to je asi všude. Nastavit vyvážené financování není vůbec jednoduché - obzvláště, když MPSV nechce zatím stále ani slyšet o víceletém financování.
Ale problémů je víc: Mýtus o zneužívání příspěvku na péči; nedostatečné plánování sociálních služeb (někde si střednědobý plán představují jen jako adresář poskytovatelů) a hlavně nedostatečný dialog státu s uživateli a poskytovateli, kteří mají samozřejmě každý svůj pohled na věc.
Letošní rok se nese v oblasti služeb v duchu konfrontace a to nejen těchto zájmových skupin. Definice sociální služby jako veřejné služby poskytované potřebným pomalu bere za své a nastupují ryze technokratické principy vládnutí bohužel i v této oblasti. Uvidíme tedy, co nám tento týden přinese a jak se z diskuse všichni budeme schopni poučit.
Autor: Michal Rada, 10. října 2011
Související odkazy:
