Šedá a pochmurná sobota mi přinesla dvě zprávy, ani mlha a mraky nenaruší toky informací. Víc mě zajímá dění od mých přátel a blízkých, než to všudy přítomné zvraty jakoby naší vrcholové scény. Ať žije svobodné umění a divadlo, kde je dovoleno vše.
I my hrajeme velké nebo malé role, naše životy mnohdy ovlivňují druzí, zřídka si je tvoříme my sami. První zpráva soboty ovlivnila moje rozpoložení a vedla k zamyšlení.
Jedna taková bolavá duše vysílá kolem sebe nespokojenost a bolest, volá o pomoc, brání se. Můj zrak prolétne přes řádky emailu, má mysl velí nečíst, nenechat vpustit do sebe ten vodopád kalné vody. Uzavřená událost stará pár týdnů se znovu otevírá.
Je mi líto, že musí malá dětská dušička prožívat týrání a nelásku své mámy. Je mi líto, že sousedi nereagují na křik a volání o pomoc, je mi líto, že dětská duše nasává každým dechem bolest a ponížení, žije v nekonečné nejistotě a strachu.
Kde hledat viníka? Nemocná matka, ignorující sousedi, zaměstnaný personál školy, slepá a hluchá společnost, za kterou jsme my nevšímající lidé. Takové události se dějí každý den na některém místě na světě, v našem městě a možná i v našem domě.
Čas vyléčí všechny rány, jenomže některé rány jsou tak hluboké, že i po desítkách let bojí a drásají nitro. Naše tyrany přitom milujeme, vítáme a žijeme své osudy, jsme oběti. Nemusíme. Malé dítě se bojí svěřit druhým, dospělá bytost rezignuje, vytváří si svůj svět a sebe vnímá jako bezmocného a slabého jedince. Nevěří si, nevěří v dobrý konec, nevíra pak vítězí, píšou se pak příběhy. Často předních stran tisku nebo televizních zpráv.
Víc si uvědomuji, že kde není láska a radost ze života, je planá půda vhodná pro zasévání strachů a negativních myšlenek. Sám jsem slabý na vyřešení takové situace, potřebuji pomoc.
Každá fraška má své aktéry, často je to pacient, doktor a medicína. V tomto případě je to ulevující si tyran a přijímající oběť. Přijímající bere na sebe tu roli, dobrovolně, přitom je tolik jiných volných a úžasných rolí k využití. Stačí malá naděje, malé semínko pro růst, třeba důvěra v druhé a vyhledání pomoci, nečekat a jednat.
Odpolední procházka s přáteli mi přinesla novou energii při pohledu na šťastnou rodinku, všudy přítomnou lásku a nadšení z malé Andělky, která před měsícem změnila život jednoho páru. To je lepší obrázek než ten dopolední.
Černá barva už je dávno pryč, chtěla zvítězit, jenomže nemá dost síly.
Přebíjí bílá, všude přítomná. Pozitivní vyhrává, vede i zpráva od kamaráda, kterému jsem přinesla do života novou energii a chuť něco změnit a dozrát dobrým nápadům. Mám velkou radost i za něho, jsem součástí nového zítřka a vznikajících malých zázraků.
Obě dvě zprávy mi přinesly užitek, uvědomění si důležitosti lásky a víry v sebe i druhé. A také sladká odměna za rozdávání radosti druhým, ale to je už jenom malá pralinka na sobotním dortíku.
