Košatý strom života mého

Můj dědeček byl hajný, celý život strávil v lese. Proto jsem získala od strýce Tondy přezdívku „hajná“, a kdykoliv jsme se potkali, tak mě oslovoval „ahoj hajná“. V době, kdy jsme se potkávali na třebíčském náměstí a já šla v houfu spolužaček, či s některým z kamarádů, mi to nebylo extra milé. Ale kořeny nezapřeš, nic jsem nenadělala.

Milé překvapení pro mě bylo, když si od mé mámy vyžádal strýc na mě kontakt, že pro mě překvapení. Tušila jsem, že se to bude týkat rodiny a předků, protože se už pár let zajímá o své kořeny, tedy i mé, protože je bratránkem mé maminky. Hned se mi vybavila také moje přezdívka, dávno zapomenutá.

Překvapená jsem byla, že byl můj dědeček hajný, jsem věděla, ale dozvěděla jsem se, že i jeho otec byl hajný a to dokonce u „borovinské hraběnky“, snad nějaká vzdálená přízeň s rodem Valdštejnů. Tím ovšem končí toto povolání, protože nazpátek jsou zde jen samí rolníci a sedláci, dříve i truhláři, sedláři, prostě samá řemesla. Tím mám jasno ze strany mého dědečka. Jednu osminu stromu života mám hotovou a nemusela jsem pro ni nic dělat.

Strýc si zaslouží pochvalu, protože se dopátral do roku 1647, našel i zakladatele rodu Kloudů, Adama. Ten byl velmi plodný se svými devíti žijícími dětmi, kteří se už jenom postarali o rozrůstání a rozvětvení celého rodu. Ten se dokonce po sedmi pokoleních spojil u mé prababičky a pradědečka. Jestli se mu podaří rozmotat všechny předky žijících rodin a propletence několika jmen mých rodných Kožichovic, kde všichni byli Koudovi, Mašterovi nebo Zelníčkovi, zaslouží si metál. Tak to asi chodilo ve všech vesnicích, nikdo to ani neřešil, protože to tak hold bylo.

Mám před sebou výzvu, díky rozvětvení rodin se mi odkrývá strom mých předků a mám dost podkladů, abych i já sama přistoupila k zbývajícím volným místům a začala doplňovat předky babičky, která pocházela z kovárny a tam je bílé místo. A pak celou otcovu stranu stromu života, která je také pěkně rozvětvená. Jenom všechny sestřenice a bratránky z Nového Boru či Horních Dubňan, když začne táta jmenovat, jde mi hlava kolem.

Čeká mě pěkná zábava, protože je dobré znát své kořeny, vědět odkud pocházím a kdo byli ti neznámí před mnou. Ti, kdo mě nějakým způsobem formovali a geneticky ovlivnili, kdo třeba ovlivnil mojí kreativitu nebo chuť cestovat, nebo…

Díky strejdo, mám o další zábavu postaráno, a opět se rozšířil okruh mých zájmu. Jenom tu budu muset být do 130 let, abych vše stačila zrealizovat.