Kdy jedna hodina změní život

Nemocné dítě je pro rodiče největší emoční zátěží. Raději ať bolí něco mě, že mého drobečka, potomka. My vydržíme víc. Co dělat, když už nastane tato situace a máme diagnózu? Rodič, který bojuje se svými pocity, dítě, které je v situaci, kterou nezná, okolí, které mu není příjemné. Vše dohromady zátěž a zamračeno. A nemusí to tak být.

Nebudu se rozepisovat, proč je dítě nemocné. Nebo vlastně proč ne, kdo za to může? Přebíráme na sebe programy a modely svých rodičů a předků. Neseme v sobě genetickou paměť svých předků, děláme stejná gesta, opakujeme stejné věty, žijeme opakující se životy.

Svým dětem předáváme v sobě nesený model, pokud jej nezměníme, neseme dál špatné návyky výchovy, místo bezpodmínečné lásky rozdáváme povely, v domnění, že dítě je tu proto, že nás má poslouchat. Vřele doporučuji knihu Naomi Aldortové – Vychováváme děti a rosteme s nimi.

 Negativní emoce

způsobují nemoce.

Krátké a výstižné heslo, které hlásá pro změnu Jaroslav Dušek, a má pravdu. Máme se stále co učit. Děti jsou naši nejlepší inspirací a učiteli.

Můj příběh ze začátku nevypadá optimisticky.

Moje vnučka Stella mi při povídání pohádek říká „neboj, dopadne to dobře“. Stejně tak je to i v tomto případě.

K terapeutce, kamarádce, přišla maminka s devítiletým synem, který má diagnózu rakovina. Léčba chemoterapie rozepsaná na 8 měsíců.  Kamarádka začala řešit situaci nejdříve s matkou, pramenem, z kterého plynou toky nejen informací směrem k dětem.

Devítiletý Marek přišel na terapii schoulený, bez energie, bledý. Začal tím, že řekl „jsem strašně unavený“. Po jedné hodině odcházel změněný, že se i matka divila. Plný energie a měl chuť na jídlo. Viditelná změna v chování byl pouze začátek. Lékař se při kontrole výsledků nestačil koukat, zlepšení o XX procent, místo 8 měsíců léčby, jenom 4 měsíce.  

Už není třeba dalších slov, nebo právě je třeba.

Protože tomu všemu je možno předcházet. Tím, že se zbavíme starých nánosů v sobě, nepředáváme dále své emoční bloky na naše děti. Řetěz je možné přetnout, přerušit a žít nově.

To nově může být právě cesta k člověku, který umí udělat vnitřní restart, zbavit starého a otevřít nové možnosti budoucnosti.   

A jaké moudro z toho vyplývá, lepší je prevence, než následná léčba. Je levnější a kratší, méně bolestivá a je tu i míň mrtvých.

Ráda šířím dobré zprávy, a budu pokračovat. Těším se na ty Vaše.