Nemocné dítě je pro rodiče největší emoční zátěží. Raději ať bolí něco mě, že mého drobečka, potomka. My vydržíme víc. Co dělat, když už nastane tato situace a máme diagnózu? Rodič, který bojuje se svými pocity, dítě, které je v situaci, kterou nezná, okolí, které mu není příjemné. Vše dohromady zátěž a zamračeno. A nemusí to tak být.
Nebudu se rozepisovat, proč je dítě nemocné. Nebo vlastně proč ne, kdo za to může? Přebíráme na sebe programy a modely svých rodičů a předků. Neseme v sobě genetickou paměť svých předků, děláme stejná gesta, opakujeme stejné věty, žijeme opakující se životy.
Svým dětem předáváme v sobě nesený model, pokud jej nezměníme, neseme dál špatné návyky výchovy, místo bezpodmínečné lásky rozdáváme povely, v domnění, že dítě je tu proto, že nás má poslouchat. Vřele doporučuji knihu Naomi Aldortové – Vychováváme děti a rosteme s nimi.
Negativní emoce
způsobují nemoce.
Krátké a výstižné heslo, které hlásá pro změnu Jaroslav Dušek, a má pravdu. Máme se stále co učit. Děti jsou naši nejlepší inspirací a učiteli.
Můj příběh ze začátku nevypadá optimisticky.
Moje vnučka Stella mi při povídání pohádek říká „neboj, dopadne to dobře“. Stejně tak je to i v tomto případě.
K terapeutce, kamarádce, přišla maminka s devítiletým synem, který má diagnózu rakovina. Léčba chemoterapie rozepsaná na 8 měsíců. Kamarádka začala řešit situaci nejdříve s matkou, pramenem, z kterého plynou toky nejen informací směrem k dětem.
Devítiletý Marek přišel na terapii schoulený, bez energie, bledý. Začal tím, že řekl „jsem strašně unavený“. Po jedné hodině odcházel změněný, že se i matka divila. Plný energie a měl chuť na jídlo. Viditelná změna v chování byl pouze začátek. Lékař se při kontrole výsledků nestačil koukat, zlepšení o XX procent, místo 8 měsíců léčby, jenom 4 měsíce.
Už není třeba dalších slov, nebo právě je třeba.
Protože tomu všemu je možno předcházet. Tím, že se zbavíme starých nánosů v sobě, nepředáváme dále své emoční bloky na naše děti. Řetěz je možné přetnout, přerušit a žít nově.
To nově může být právě cesta k člověku, který umí udělat vnitřní restart, zbavit starého a otevřít nové možnosti budoucnosti.
A jaké moudro z toho vyplývá, lepší je prevence, než následná léčba. Je levnější a kratší, méně bolestivá a je tu i míň mrtvých.
Ráda šířím dobré zprávy, a budu pokračovat. Těším se na ty Vaše.
