Děkuji, výrobek v akci nechci

Do sobotního úklidu se mi nechce, po včerejší návštěvě vnučky to u mě vypadá jako po vpádu tornáda. Vítám telefonát od Marka, který mě zve na kávu. Líbí se mi jeho svéráznost a přístup k životu, obzvláště ke kvalitě výrobků, proto mě nepřekvapí, když hlásí, že na slevové akce nereaguje.

Z dopolední kávy se stává oběd ve stylu italské kuchyně a já se dozvídám, jak způsobil šok vedoucí prodejny Alberta v centru Brna. Má rád ryby a v konzervě si kupuje jen tu nejlepší kvalitu za odpovídající cenu, oblíbená značka a balení za 74 Kč.

Nedávno dostal chuť na svého oblíbeného tuňáka a tak míří najisto k regálu s cenovkou za 74, jaké bylo překvapení, když vidí stejný výrobek za cenu 39 Kč ve stejném balení a gramáží. Po ceně 74 nikde ani vidu či slechu, odchází tedy s dvěma krabičkami. První rozbalí hned,  a místo krásně narůžovělého masíčka, které se normálně plátkuje, vidí však šedou rozblemtlou nevonnou hmotu. Ani se neodváží ji ochutnat. Zkouší druhé balení a výsledek je stejný. Šup do koše a nechává si zajít chuť, hlavně že to přežil ve zdraví.

Za pár dní opět navštíví nedaleký obchod a jeho oblíbené zboží za 74 stále nikde, stále jenom akce. Nechá si zavolat vedoucí a sděluje jí „chci tuňáka za 74 a ne vaší akci za 39“ a pokračuje popisem výrobku po otevření, dokonce nabízí k ochutnání přímo na místě. Mimořádně se nenaštve a v klidu odchází. Přišel jenom o 74 kaček, hlavně že si nepokazil zažívání.

Při dalším nákupu už akce za 39 nebyla, zboží bylo buď staženo z oběhu, nebo skončila akce. Kdo ví? Když ho poslouchám, už se vidím, jak tuto zkušenost posílám písemnou formou dále, a ptám se na  jeho svolení.

Ano, akce mohou být dobrá věc, ale kde je jistota kvality výrobku. Jo, za kvalitu se vyplatí si připlatit a není to jenom o tuňákovi. Napadá mě stále stejná písnička, kterou tak krásně zpívají v Peklu na talíři, do naší země odpad ze západu a jiné … Má cenu něco dodávat???

Jo možná „Akci, tak tu si strčte do … To by se řetězce podivily, kdyby jeden den český národ nešel nakupovat a vyhlásil stávku nakupování. Bylo to vůbec někde na světě, že by jeden den nikdo nenakupoval? Za zkoušku by to stálo, třeba by se věci začali měnit nějak sami.

Za některé myšlenky se fakt nemusím stydět. Ano, někdy se mi vloudí chybička, nedivte se, když mě jako malou lámali na praváka, mě je to vlastně fuk celý život, co vlastně záleží na nějakém „i“.

Druhou věcí je, že zatím nikdo za mě neuklidil, tak mi nezbývá nic jiného než své myšlenky soustředit směrem k vysavači a užít si odpoledne zvelebením svého domova.