Podzim

Podzim zas stojí na startovní čáře koloběhu časujak slepá kobyla zbavená i cinkání podkov za jitřního jasu.

Je podzim šedý věk cárů mlh bez halasu opeřených zvonů,
je koštem mokrých bot, věčných lijáků a hnědi polních drnů.

Je podzim viníkem bláta cest a soudcem z nich většiny,
však plánů tras dlouhých cest  katem je bez viny.

V něm pyšné činy léta hynou na listech větví stromů
a jen stopy vryté v loužích snů nás vrací zpátky - domů…