Pozoruhodná demagogie

Jakkoli na zde uveřejněné články kriticky nereaguji, tentokrát udělám výjimku, neboť míra demagogie prýštící z pera Libora Čermáka hravě překonává erupci gejzíru Strokkur na Islandu.

Lze pochopit, že Libor Čermák se s dětinskou naivitou nechal zatáhnout do špinavé mocenské hry rozdělující naši zemi na hodné zemanovce a nehodné kavárníky.

Ovšem nazvat statisíce lidí pokojně demonstrujících proti lži, manipulaci, rozsévání strachu a stavění člověka proti člověku „pofidérním spolkem“, to mě, přiznávám bez mučení, v klidu nenechalo.

Když jsem četl slova: A tak chci vyzvat jak předsedu vlády, tak prezidenta republiky, aby během listopadových oslav 30. výročí sametové revoluce nedopustili žádné "Vítězství pražskokavárenských sil nad obyčejným lidem", nemohl jsem věřit vlastním očím. Skutečně se píše rok 2019?

Ano, jsme v roce 2019, ale v určitém smyslu zažíváme renesanci 70. let s jeho hesly „Se Sovětským svazem na věčné časy“, či „Nedopustíme vítězství imperialistických sil nad pracujícím lidem“.

Nevím, ale zdá se, že v předvečer 30. výročí Listopadu začíná přituhovat. Něco se v této společnosti skutečně začíná lámat. Stále více lidí si začíná uvědomovat, že žít v takto vyostřeném napětí nelze donekonečna. Rozsévat svár a strach ve jménu vlastních ambicí je těžké provinění vůči vlasti i sobě samému. Stále více lidí cítí, že tudy cesta nevede. Vygradovaná dualita a polarita ničí sociální atmosféru a zvyšuje pravděpodobnost konfliktních řešení. My lidé nemáme jinou možnost než táhnout za jeden provaz. Alespoň v hrubých rysech. Pokud tedy chceme žít v míru a pohodě.

Neboť existují věci, na kterých se můžeme shodnout. Třeba že lhát se nemá.

16. listopadu budou v Praze demonstrovat lidé za odstoupení Zemana a Babiše. Oni vědí, že dotyční neodstoupí. O to ani tak nejde. Ta demonstrace bude o zachování lidské důstojnosti. Bude o tom, že jsme pořád ještě lidé, a že si nenecháme vše líbit. Že vítězství v demokratických volbách neposkytuje mandát na nedemokratické jednání. Že nechceme a nebudeme rýt držkou v zemi.

Po třiceti letech od Listopadu stojíme opět na začátku.