Evropa jako bojiště

Blíží se volby do Evropského parlamentu. České strany se předhánějí, která bude lépe bojovat za české národní zájmy, ba co víc, která z nich bude více tvrdá a nekompromisní.

Ano, to už jsme tu měli. Evropa byla jedním velkým bojištěm, významným smyslem existence státních útvarů bylo rozšiřovat svá území na úkor druhých. Permanentní boj kdo s koho. Trvalo to mnohá staletí a během této doby snila Evropa svůj sen o sjednocené Evropě a spolupráci národů.

My nyní tento sen žijeme, a jak to tak bývá, když člověk dosáhne něčeho, po čem toužil, přestane si toho vážit. Nevážíme si unikátního projektu, kterým tentokrát ukázala Evropa světu to lepší ze svého nitra, neoceňujeme život v míru a relativním blahobytu, neuvědomujeme si, že právě na základě těchto projevů vzájemnosti a tolerance je Evropa v současnosti majákem, jenž vrhá světlo porozumění do rozbouřených vod světa.

Vše vnímáme jako samozřejmé – mír, spolupráci, možnost cestovat a studovat, dobré životní podmínky. To je ale omyl. Nic není samozřejmé. A ve chvíli, kdy si toho nebudeme cenit už vůbec, budou nám tyto dary odňaty, a to právě proto, abychom pochopili, jak nesamozřejmé jsou.

Evropa se nesbližuje proto, aby v ní státy navzájem bojovaly. Lidé se dávají dohromady proto, aby společně dokázali víc, aby se vyhnuli rizikům vzájemných střetů, aby se na základě společně uskutečněné myšlenky měli lépe. A to platí obecně pro všechny roviny lidské pospolitosti, od spolku filatelistů až po spolupráci národů.

Není třeba být naivní a myslet si, že hájení národních zájmů v Evropě neexistuje. Jistěže existuje, jsme jen lidé, že. Dnešní Evropa není rajským místem štěstí a radosti. Dnešní Evropa má přesně tu kvalitu, jakou disponujeme my – lidé tento kontinent obývající. Budeme-li hledat to, co nás spojuje, pak to nalezneme. Napřímíme-li naše úsilí směrem ke hledání rozdílů a odlišností, uspějeme také. Ovšem důsledky budou jiné.

Moudrý politik nebude v rámci určitého společenství akcentovat boj, byť si je dobře vědom, že část jeho voličů si to přeje. Neboť tam kde je konflikt, tam vítězí jen jeden. Ale my potřebujeme vítězství všech - dobrý a důstojný život pro všechny obyvatele Evropy.

Hesla o hájení národních zájmů vedou jen k eskalaci napětí a emocí. Celku neprospívají. Staví lidi proti sobě. Oddalují prosperitu a zvyšují riziko zhroucení celého systému. Rozumné heslo pro tyto volby by znělo nějak takto – Pojďme Evropu budovat společně, silná Česká republika ve zdravé Evropě!

Znamená to, že nemáme kritizovat nešvary centra? Ale kdež, žádný lidský výkon se neděje bez chyb, dobře to známe. Pro tak monumentální projekt jakým je sblížení a spolupráce států Evropy to platí dvojnásob. Je však zapotřebí udržet jednu myšlenku – to, co právě prožíváme, je zcela unikátní věc nemající v dějinách obdoby. Je to nové společenské a politické paradigma. Cesta od konfrontace ke spolupráci.

A Evropa je v tomto smyslu pionýrem, jenž kráčí po stezkách dosud nevyšlapaných.

Přeji jí na této cestě sílu a vytrvalost.