Andreji, quo vadis?

Tak máme opět trestně stíhaného premiéra. Andrej Babiš je zřejmě velký fanoušek sportu a fotbalu zvláště, neboť heslo „nejlepší obrana je útok“ aplikuje takřka dokonale.

V jednu chvíli jsem si myslel, že ten člověk není úplně zkažený. K tomuto postoji mě vedla následující skutečnost. Jednou, nepamatuji si už, kdy to bylo a v jakém kontextu, prohlásil něco v tom smyslu, že zatímco Zeman rozděluje národ a má z toho radost, on tuto zemi rozdělovat nechce a nelíbí se mu to. Věřil jsem mu tehdy, zní to rozumně.

Dnes je patrné, že i toto byla jedna z nekonečné řady lží. Jasně to projevil svou reakcí na dosud nezveřejněný audit Evropské komise. Šílené výkřiky o útoku na Českou republiku, mající za cíl rozběsnit ty nejnižší národně-socialistické vášně, jsou přesně tím, co lidi této země rozděluje nejvíce. A pan Babiš tyto věty říká zcela účelově, ví, že je stále mnoho lidí, na které tato demagogie zabírá.

Stejně tak účelově vyvedl ze svého impéria jednu z firem, aby dosáhl na evropské dotace určené malým a středním podnikům.  Možná, že podobné praktiky se dějí běžně, nevím, nicméně je evidentní, že takové jednání je hanebné a sobecké – bez ohledu na to, jak dopadne soud.

Když syn Andreje Babiše prohlásil, že jej otec odvezl proti jeho vůli na Ruskou federací okupovaný Krym (zřejmě aby nemohl vypovídat před orgány činnými v trestním řízení) bylo to něco, co se zcela vymyká lidskému chápání. Jen pomyšlení na to je děsivé.

Ve sportu možná platí, že nejlepší obrana je útok. Pokud ovšem člověk tuto metodu používá i v mezilidských vztazích, zadělává na problémy sobě i svému okolí. Vlastní selhání nelze překřičet donekonečna.

Smutné a bolestné je Babišovo odcházení. Ten člověk měl vše: krásnou mladou ženu, hromady peněz, prosperující firmu i ekonomickou moc. Bylo mu to málo. Chtěl víc. Nyní má též moc politickou a mediální. Ale za jakou cenu?

Jakkoli Andrej Babiš tvrdí, že nikdy neodstoupí, jeho politická kariéra se začíná pomalu naplňovat. Snad si z této zkušenosti vezme ponaučení, že žádný strom neroste až do nebes.

 

P.S.

Odpovídat na otázku v titulku nebudu, neboť jsem slušně vychovaný a nemluvím sprostě.

 

 

 

 

Autor: Jan Provazník | středa 4.12.2019 18:07 | karma článku: 26,71 | přečteno: 641x
  • Další články autora

Jan Provazník

Dvojník

2.4.2024 v 0:38 | Karma: 3,94

Jan Provazník

Pikorova menšina

29.11.2023 v 17:39 | Karma: 26,99

Jan Provazník

Otevření třetího oka

22.7.2023 v 17:11 | Karma: 6,99

Jan Provazník

Každý je vegetarián

28.2.2023 v 18:42 | Karma: 6,11