Zpráva o špatných věcech.

Jelikož si už nevím rady ani mě nanapadá na koho se obrátit, s prosbou o pomoc a s tím je informovat jsme se obrátil na některé vybrané instituce a jejich představitele.

Odesílatel:

Bc. Vlastimil Prosr
Klatovy
tel. [phone]
 

Adresát:
Horní i dolní komora Parlamentu ČR
Ministerstvo spravedlnosti
Ministr pro lidská práva a rovné příležitosti
Policie ČR Policejní prezidium
časopis Týden
Podáno e-mailem:
[e-mail], [e-mail], [e-mail], [e-mail], [e-mail], [e-mail]
Určeno pro:
pana ministra Mgr. Jiřího Dienstbiera
pana ministra JUDr. Pelikána
Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR, příslušný výbor a podvýbor
Senát Parlamentu ČR příslušný výbor a podvýbor
pana Policejního prezidenta gen. Mgr. Tuhého
časopis Týden
V Klatovech dne 27. 05. 2016
Zpráva o nespravedlivém postupu orgánu směřujícího k omezení základních práv.
Dobrý den,
Vždycky jsem řešil svoje problémy sám případně s nějakou pomocí někoho a nerad svými problémy zatěžuji ostatní a jsem si vědom veškeré náročnosti vaší práce. V současné době si, ale už opravdu nevím rady ani nevím na koho se obrátit, proto jsme se rozhodl napsat, poprosit vás o pomoc a upozornit na závažné věci.

Aktuálně jde o to, že mám být zavřen na dobu neurčitou na ústavní ochranné léčení na základě smyšleného znaleckého posudku dalších údajů o mojí osobě, které jsou v mnoha ohledech vzdálen reálné skutečnosti, tak jako Praha k Azorským ostrovům. Nejedná se, ale jen o problém nějakého znaleckého posudku, tím bych vás nezatěžoval. O okolnostech proč nebo jak k tomu došlo teď psát nebudu, ale mám na to názor.
Během dvou stání ohledně nařízení ochranného opatření jsem zjistil, jak lehce může být člověk zbaven možnosti žít normální život, jak jednoduché může být někoho zavřít do nějakého zařízení a to dokonce na dobu neurčitou. Již během takového řízení může člověk, jako se to stalo mě, pozbýt svých práv, protože všechno co řekne, dokonce i všechny důkazní prostředky, které soudu předloží nejsou brány na vědomí.
Soud bez toho, aby věc přezkoumal nějaký jiný nezávislý arbitr a to z různých důvodů, kdy jsou važné pochybnosti nechá člověka zavřít do blázince.

To si myslím tohle, že je dost nebezpečné a ani nemluvím o tom, že je to v rozporu s principy právního státu, práva na spravedlivý proces, s Listiny základních práv a svobod, části Ústavy ČR i ratifikovanou mezinárodní smlouvou nebo její částí.
Já jsem měl údajně spáchat trestný čin ve stavu nepříčetnosti. To je zajímavý, že jsem řídil auto a jel podle předpisů a žádný příznak nepříčetnosti pozorován nikým nebyl. Podle znaleckého posudku jsem dokonce prý nebezpečný pro společnost, kvůli tomu, že sem se pohádal jednou s tátou.
 Celý ten posudek je napsán tak, aby to vyznělo jako, že jsem „dement“. Já vím, že mě nemusíte věřit. Ale to, co je tam je v tom posudku uvedeno, že jsem měl jako říct já, při vyšetření, nebo jindy, tak to vyjma údajů o vzdělání o o rodičích, jsem nikdy já z huby nevypustil. O dalším vykreslení mojí osoby v posudku raději vůbec zmiňovat nebudu, jen mě to opravdu mrzí. Tohle bych si já k nikomu nikdy nedovolil a o nějaké lékařské etice nemůže být vůbec žádná řeč.
Jsem samozřejmě rád, že po duševní stránce takové problémy nemám, a myslím si, že pokud je někdo opravdu takhle nemocný, je to opravdu neštěstí. Ale proč se z nich mám jít léčit a můžu se vůbec vyléčit? size="11pt"Kvůli tomu, že to někdo předtím napsal na papír a chce si to nechat potvrdit od soudu?

Nestačí, ani že mám mít údajně paranoidní schizofrenii, k tomu mi tam ještě „připsala“ to jsem ani nevěděl, dozvěděl jsme se to náhodou, dotyčná osoba další diagnozu: Dissociální rysy osobnosti. Nejsem samozřejmě lékař jen jsem si to vygoogloval a znamená to že mám sklony ke kriminálnímu a proti společenskému jednání. Ne, jen tady jde o to, že to tak tohle vůbec není každý, kdo mě zná, ví, že to není pravda. Papír snese všechno, ale co já? Mě už to pravdu nepřijde jako nějaká legrace, takhle to přece není možné.
Při trestním řízení, podezřelý/obviněný/obžalovaný se může vyjadřovat ke všem věcem co se mu kladou za vinu, navrhovat důkazy atd. Při řízení o ochranné léčbě jsem pochopil o čem psal Franz Kafka v Procesu, připadal jsem si najednou stejně jako jeho literární hrdina, akorát místo na půdu nějakého činžovního domu jsem se dostavil na svůj proces do budovy Okresního soudu Plzeň – jih. Připadal jsem si tam, ale stejně jako on na půdě, abych vyvracel věci, které jsem sám nechápal a abych se dozvěděl, že to se mnou vypadá špatně a pouze čekal na verdikt.
Tohle je podle mne zneužití lékařského oboru psychiatrie za jiným účelem a je to docela vychytaný, daleko snazší než někoho usvědčovat z nějaké protiprávní činnosti, kterou by neudělal.
Už nemám na koho se obrátit, pořád věřím, že Česká republika je právním státem, vždy jsem žil jako slušný člověk řádným životem, až na nějaké dílčí excesy, přiznávám. Omlouvám se za ně, beru na sebe plnou odpovědnost. Tyto, ale neohrozili nikoho jiného ani ho nepoškozovali, nezpůsobovali nikomu újmu, ta je činěna mě a odpovědnost za ni nikdo nenese na to je třeba také položit důraz.

Vždyť přece takové metody nemohou existovat v 21. století v České republice, v Evropské unii, v civilizované společnosti, prosím vás dejte najevo, že takhle ne, jen to i ve vašich rukou. Nezávislost soudů je správná věc, ale někdy se může přece to i nedopatřením stát, že se stane chyba, jde o to jen jí napravit. Jedná se o to, že už hrozí nebezpečí z prodlení mě už času moc nezbývá, pak budu bez mobilu celý dny chodit po chodbě. Chtěl bych vás ještě poprosit o pomoc a upozornit na špatné věci. Ještě jsem chtěl poprosit o potvrzení, že jste zprávu dostali. Děkuji.
Některé okolnosti s tímto související jsou k dispozici na:

http://www.prosr.blog.idnes.cz