Stížnosti proti rozhodnutí zavřít mě do blázince.

Stížnosti proti rozhodnutí o uložení ochranného léčení ustavní formou - odklidnit mě do blázince a její doplnění, jedná se o autentický text. Vsadím klidně boty, že budou stejně k ničemu.  A o co?

Okresní soud Plzeň – jih

E. Beneše 1

306 24 Plzeň

Č. j.: 1 Nt 47/2015

Klatovy dne 24. 02. 2016

Počet listů: 2

Posuzovaný: Bc. Vlastimil Prosr, nar. 25.6.1981

bytem Za Beránkem 762, Klatovy

O uložení ochranného léčení

Stížnost proti uložení ochranného léčení.

Dne 26. 11.2015 podala státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství návrh na uložení ochranného léčení psychiatrického i s protitoxikomanickým zaměřením posuzovanému ve formě ambulantní.

Okresní státní zástupkyně při veřejném zasedání soudu dne 22. 02.2016 změnila svůj původní návrh na uložení ochranného léčení ambulantního na formu ústavní, přičemž Okresní soud Plzeň-jih téhož dne rozhodl tak, že mi uložil svým usnesením, dle nového návrhu státního zastupitelství ochranné léčení psychiatrické i s protitoxikomanickým zaměřením ve formě ústavní.

Proti tomuto usnesení jsem podal prostřednictvím svého ustanoveného obhájce při jednání stížnost.

Dne 23. 02. 2016 byla podána stížnost mým obhájcem Mgr. Martinem Pechem. S odůvodněním stížnosti ze strany svého obhájce se ztotožňuji a tímto se ke stížnosti připojuji a dále jí doplňuji, sám za sebe jako posuzované osoba.

Mimo okolností uvedených v odůvodnění Mgr. Pecha žádám odvolací soud k přihlédnutí i k těmto skutečnostem:

Znalecký posudek z oboru zdravotnictví MUDr. Synkové trpí závažnými vadami, což je podrobně uvedeno ve spisu v listině: Napadení znaleckého posudku MUDr. Synkové pro jeho nepravdivost.

Jedná se zejména o neuvedení použitých metod, nemožnosti ověření závěrů, důvodné pochybnosti o jeho pravdivosti, úplnosti a věrohodnosti. Mezi nejzávažnější se krom neuvedené metodologie, nezveřejnění znaleckého deníku, řadí také problém vstupních podkladů.

Zde je problém v tom, že jsou ve většině čerpány od MUDr. Radky Krejčiříkové, u které se dle mého názoru podařilo v řízení dokumentovat její podjatost, kdy má na věci osobní zájem z důvodu toho, aby neutrpěla její profesní pověst. Součástí spisu je i jedna ze stížností podaných na MUDr. Krejčiříkovou.

Pokud by znalec měl podklady od podjaté osoby, existuje důvodná pochybnost, že by to nebyly podklady správné a bez správných podkladů nelze vypracovat relevantní znalecký posudek. Chybí i seznam vstupních podkladů, aby mohly být ověřeny, má být pořízen jejich seznam.

Také chci uvést, že je dle mého názoru vadou, že jsem se nemohl k podkladům znaleckého posudku vyjádřit, toto je závažná vada. Na straně 10 znaleckého posudku je výslovně MUDr. Synkovou uvedeno, že: „Ambulantní vyšetření bylo postačující pro vypracování znaleckého posudku, neboť během psychiatrického vyšetření spolupracoval a znalkyně měla k dispozici zdravotnickou dokumentaci psychiatrického oddělení Nemocnice Klatovy.“ Autorem této dokumentace je, ale MUDr. Krejčiříková.

Ve znaleckém posudku jsou logické rozpory a absurdnosti

Dle mého názoru také soud nedostatečně užil zásadu volného hodnocení důkazů, kdy upřednostnil ve svém rozhodnutí hlavně závěry znaleckého posudku a výpověď svědkyně MUDr. Krejčiříkovi, a to i přesto, že jsem uvedl, že je ve věci podjatá a že jsem do soudního stání nevěděl, že o mě podává opět zkreslené a nepravdivé informace soudu, jinak bych samozřejmě psychiatra dávno změnil, což učiním neprodleně.

Ve spisu jsou dále uvedeny další okolnosti jako např. sledování ze strany GIBS a konkrétní jiné okolnosti, které podle mě Okresní soud Plzeň – jih nevzal v potaz dostatečně. Také nevzal dostatečně v úvahu podle, že vedu řádný život a tohle byl můj jediný konflikt se zákonem i přesto uložil formu ústavní, což podle mě není přiměřené.

V odůvodnění Okresní soud konstatoval také, že u mě není vidět od doby léčení žádný posun. To, ale není pravda, od roku 2012 do současné doby, kdy se léčím a léčil jsem od konce roku 2014, kdy jsem byl i měsíc hospitalizován je znát velký posun, jelikož v současné době nemám žádné zdravotní obtíže a můj stav je plně normalizovaný. Nevidím důvod proč byt někde omezen na osobní svobodě a brát léky v nadměrném množství, to podle mě není účelem k duševnímu uzdravení ani účelem ochranného opatření. Když, já trávím volný čas s přítelkyní, to mi dá psychicky mnohem více než pobyt v uzavřených prostorách, který je určitě psychicky náročný.

Soud dokonce vycházel i z toho, že mi neuvěřil, že beru léky, s čímž také nesouhlasím a přistoupil jsem i na terapii formou injekční. Soud by měl v tomto případě vycházet z presumpce neviny nikoliv z presumpce viny.

Jak, již bylo sděleno ze strany mého obhájce, navrhuji změnu ochranného léčení na formu ambulantní, nebo k čemu se přikláním ještě více, její úplné zrušení z důvodu neúčelnost.

Krajský soud Plzeň

Veleslavínova 21/40

Plzeň 306 17
 

Č. j.
 

Klatovy 10. 03. 2016

Počet stran: 2

Doplněk ke stížnosti 1

V případě, že by Krajský soud vyhověl stížnosti ve smyslu změny formy léčení na ambulantní. Navrhuji její vykonání u mé nové psychiatričky MUDr. Marty Baštářové, Hostašova 152, 339 01 Klatovy.

K MUDr. Baštářové jsem se přeregistroval ihned poté, co jsem se dozvěděl, že MUDR. Krejčiříkové o mě vede záznamy, které neodpovídají skutečnosti.

Také chci uvést, že jsem se během řízení se snažil opatřit nový znalecký posudek na vlastní náklady, kdy jsem kontaktoval velkou část soudních znalců, což mohu doložit, ale bezúspěšně. Jelikož mi hrozilo jen ambulantní léčení byl jsem k klidu. Nemohl jsem přece tušit, soud a mi ihned nařídí ústavní léčbu. Rovnost stran je porušena, jelikož moje argumentaci nebral soud vůbec v potaz, nepřihlížel k ní, bral v potaz při svém rozhodnutí znalecký posudek a výpověď svědků. Moje tvrzení by mělo mít stejnou váhu.

Ústava a Listina základních práv a svobod zaručuje zásadu spravedlivého procesu bez ohledu na tom v jakém je občan postavení i bez ohledu na to, že je v postavení osoby duševně choré.

Ačkoliv byl Okresní soud Plzeň – jih na podezřelé okolnosti upozorněn a to jak písemně tak ústně nevěnoval jim vůbec žádnou pozornost a věc bral za vyřízenou, nemohl jsem nic ovlivnit. To že mám být duševně nemocný znamenalo pro Okresní soud to, že mě nemusí brát vážně a alibisticky se může spolehnout na znalecký posudek a svědecké výpovědi. Žádné skutečné důkazy o tom, že můj stav vyžaduje ambulantní ochranné léčení předloženy nebyly. Jedná se o záznamy ze zdravotní dokumentace vedené o mojí osobě, ačkoliv je nemohu ovlivnit a nevěděl jsme o tom že jsou minimálně zkreslené. Tyto údaje byli interpretovány písemně ve znaleckém posudku, svědkyně MUDr. Synkovoá pouze zopakovala obsah posudku, tím byl vytvořen iluzorní dojem o nestrannosti svědkyně a poté výpověď MUDr. Krejčiříkové, která samozřejmě svoje záznamy potvrdila. Jedná se o pohé tvrzení MUDr. Krejčiříkové, která jako lékařka a odborník na můj zdravotní stav podává. MUDr. Krejčiřiková se opírá o psychologická vyšetření, jejichž pravdivost je zpochybněna. Ty nejsou ale v žádném případě nadány jistotou materiální pravdy. Psychiatrické diagnozy nelze považovat za bezchybné a spolehlivé. Jedná se o klasický případ zneužití psychiatrie pro účely zbavit se nepohodlné osoby. Je to smutná skutečnost.
 

Okresní soud Plzeň – jih vůbec nevzal potaz, že mi může nařízením ochranné léčby ústavní formou vzniknout újma, že může hrozit poškození práv a jde dokonce o omezení osobní svobody na dobu neurčitou a zdravotní újma je mu to úplně jedno. To vše, ačkoliv byl na důvodné pochybnosti upozorněn, tak v klidu a v pohodě přijal znalecký posudek a nekriticky svědecké výpovědi. Napadení znaleckého posudku od mojí osoby podle mě paní soudkyně ani nečetla, totéž další věci jako informace od GIBS apod. K tomu, že jsem měl být sledován a vyžádal si informace od GIBS paní soudkyně pouze řekla, že věc se udála tak ,že jsem si myslel že mě sleduje inspekce a nikdo mě nesledoval. Po banální hádka s otcem po které jsem byl naprosto nepochopitelně odvezen na psychiatrické oddělení, kde jsem byl hospitalizován měsíc, sloužila k potvrzení mojí diagnozy a nyní slouží jako jeden z důkazů o mojí agresivitě. Pravda je nahrazena a interpretována účelově o tom se může přesvědčit každý. Jedná se výsměch právnímu řádu.

Přes závažné pochybnosti byl zamítnut i revizní znalecký posudek, zřejmě kvůli tomu aby nemohl vycházet z nepravdivých údajů, to bylo od soudu prozíravé. Proti tomu si také stěžuji.

Takto nelze vést trestní řízení ani řízeni o uložení ochranného opatření, tyto typy řízení musí být analogické a musí se řídit trestním řádem. size="12pt"Důkazní prostředky nelze nahradit pouhým tvrzením ani lékaře ani nikoho jiného. Navíc šlo v této věci zcela jasně osobu podjatou mající na věci zájem size="12pt". To je zřejmé ze stížností, které jsem si na MUDr. Krejčiříkovou podával v roce 2012, kdy má zájem.

Text stížnosti je ve spisu, alespoň doufám, měl by být, ale nikdo to nečetl. To vše je podle paní soudkyně Kobouškové jedno a když to zopakuji jsem paranoidní, jak uvedla. Okresní soud Plzeň – jih ví naprosto jiště, že MUDr. Krejčiříková nic takového nedělá. Taky prý nemám náhled, no tak mě nemusí brát vážně, nedokážu na to nahlížet, ale co je místo faktů důležité dle Mgr. Kobouškové, že u mě nenastal žádný posun. Tak mě tady musí posunout do ústavu. Fakt vtipný, musím uznat.
 

Od roku 2012 se snažím o sjednání nápravy a o zneplatnění těchto diagnoz a zpráv, pořád to samé dokola. Vím, že je to potřeba už vyřešit jednou provždy a já jsem ten prohrávající, je potřeba potvrdit, že jsme blázen, chápu účel řízení i to za co mám jít do léčebny.

Jestliže Krajský soud v Plzni potvrdí rozsudek Okresního soudu Plzeň – jih jedná se o popření základních práv, které jsou garantovány Ústavou a mezinárodními smlouvami. Dle zásady práva na spravedlivý proces má každý právo na to, aby jeho záležitost byla projednána spravedlivě, nezávislým a nestranným soudem.

Krajský soud Plzeň

Veleslavínova 21/40

Plzeň 306 17

Č. j.

Klatovy 11. 03. 2016

Doplněk ke stížnosti 2

Nemůžu za to, že o mě MUDR. Krejčiříková vede nepravdivou lékařskou dokumentaci, nevěděl jsem to, je to dokonce trestné. K tomu není co dodat.
 

Zamítnutí revizního znaleckého posudku Okresní soud nedostatečně odůvodnil. Ve výslechu svědkyně MUDr. Synkové se v žádném případě nepodařilo odstranit jeho rozpory uvedené v listinném důkazu Napadení znaleckého posudku MUDr. Synkové pro jeho nepravdivost. Samosoudkyně se ptala jen na údaje z posudku, které byli opakovány. Jedná se o zásadní nedostatek. Znalecký posudek nelze brát vhledem k závažnosti jeho nedostatků jako důkaz a už vůbec ne jhako důkaz mající větší důkazní hodnotu než ostatní listinné důkazy. Znalecký posudek se nepodařilo obhájit, ačkoliv tento nedostatek samosoudkyně přešla.
 

 Vzhledem k úkonům provených MUDr. Krejčiříkovou lze dokonce zvažovat, že je možné, že jde o vztah přímo nepřátelský. Tuto skutečnost já jako posuzovaná osoba nemohu ovlivnit, nemohu za ni, nemohu za ni nést odpovědnost a už vůbec ne v takto závažné věci.

Řízení o ohraném léčení není regulérní ani spravedlivé pouze vytvaří takový dojem.
 

Také okresní soud vůbec nevzal v patrnosti:

Skutečnost o přiijetí Úmluvy na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikacívbiologie a medicíny: Úmluva o lidských právech a biomedicíny

Článek 1

Smluvní strany budou chránit důstojnost a svébytnost všech lidských bytostí a každému bez

diskriminace zaručí úctu k integritě jeho bytosti a ostatní práva a základní svobody.

- Kde je zaručena tato integrita, když vás zavřou do léčebny a nutí vám léky a injekce na základě nepravdivých lékařských údajů?

Článek 2

Nadřazenost lidské bytosti

Zájmy a blaho lidské bytosti jsou nadsazeny nad zájmy společnosti.

- Kde je v tomto případě platnost tohoto článku, když jsou zájmy likdské bytosti jasně podřazeny nepravdivému znaleckému posudku a křivé výpovědi. Jde dokonce o pravý opak.

KAPITOLA II

Souhlas

Čllánek 5

Obecné pravidlo

Jakýkoli zákrok v oblasti péče o zdraví je možno provést pouze za podmínky, že k ně mu

dotčená osoba poskytla svobodný a informovaný souhlas.

sTato osoba musí být předem informována o povaze zákroku jakož i o jeho následních a rizicích.

- Já nevěděl ani o tom, co o mě MUDr. Krejčiříková píše, nic mi nebylo sdělono, dokonce delal takový dojem, že vše v pořádku, vše bylo za mími zády, abych se n emohl bránit. O nějakém souhlasu nemůže být ani řeč.

size="12pt"Č size="12pt"lánek 7

size="12pt"Ochrana osob s duševní poruchou

"V souladu s podmínkami stanovenými zákonem na ochranu t size="12pt"ě size="12pt"chto osob v size="12pt"č size="12pt"etn size="12pt"ě size="12pt"právní úpravy

size="12pt"pro dohled, kontrolu a odvolání, m size="12pt"ů size="12pt"že být osoba s vážnou duševní poruchou podrobena

size="12pt"zákroku bez svého souhlasu, je-li zákrok zam size="12pt"ěř size="12pt"en na lé size="12pt"č size="12pt"bu její duševní poruchy, pouze v

size="12pt"p size="12pt"ř size="12pt"ípad size="12pt"ě size="12pt", že by bez takovéto lé size="12pt"č size="12pt"by se vší pravd size="12pt"ě size="12pt"podobností došlo k závažnému poškození

size="12pt"jejího zdraví.

 To platí i pro ochranné léčení a všechny donucené medikamenty a vynucené injekce, zákrok, tedy i léčení jako soubor zákroků, může být provedeno bez souhlasu osoby s duševní poruchou, pouze v případě, že by bez něj došlo k poškození jeho zdraví. Takový zákrok ani léčení žádné nepotřebuji moje zdraví je ohroženo pouze donucením k keodpovídající léčba. size="12pt"V případě, že by lečba byla nesprávbná, dokonce hrozí trvalé poškození centrální nervové soustavy, ale i dalších vnitřních orgánů a motoriky. size="12pt"To Okresní soud vůbec nezvažoval.

Článek 10

Ochrana soukromí a právo na informace

Každý má právo na ochranu soukromí ve vztahu k informacím o svém zdraví.

- Kde to je, když znalecký posudek, ačkoliv se ani nezakládal na pravdě byl zaslán na odbor dopravy, aby mi tam sebrali řidičák, nehladě na tu ostudu.

Každý je oprávněn znát informace shromaždované o jeho zdravotním stavu.

 Aha, uiž tomu rozumím MUDr. Krejčičíkové mě neinformavala o o mém zdravotním stavu, asi proto, že jsem informován být nechtěl.

- Okresnímu soudu, úplně jedno.

Článek 23

Porušení práv nebo zásad

Smluvní strany zajistí bez zbytečného prodlení odpovídající právní ochranu aby předešly nebo zamezily práv a zasad této Úmluvy

- Kde a jak Okresní soud zamezil porušování práv a zásad stanovených Úmluvou? Když působil v některých věce dokonce opačně.

Článek 24

"Náhrada za způsobenou újmu

Osoba, která utrpěla újmu způsobenou zákrokem, má nárok na spravedlivou náhradu škody za

podmínek a postup stanovených zákonem.

- To, že bych dostal nějakou náhradu škody i když mi tako vznikla velká, jsem vzdal, neboť vzhledem k takovým řízením je člověk rád, pokud a to jestě se zřejmě nestává moc často, vyvázne se záchranou života nebo zdraví.

Článek 25

Sankce

Smluvní strany zajistí odpovídající právní postih pro případy porušení ustanovení této Úmluvy.

" Žádné sankce za případná porušení nikomu nehrozí, jen mě, být omezen na osobní svobodě a být nucen brát injekce a léky. Dost zásadní nemyslíte?