Moje story.

Počátek. To co se stalo, nejedná se o žádnou literální fikci nebo ukázku povídky, zahrnuje pouze faktografický popis skutečnosti.  

Okolnosti vzniku dočasné prac. neschopnosti dne 30. 04. 2012

Tento den jsem se v ranních hodinách dostavil ke svojí praktické lékařce MUDr. Štáhlichové (tato doktorka je shodou náhod i smluvní doktor pro Polici ČR – Územní odbor Klatovy) s pohmožděnou krční páteří a nohou, byla mi vystavena pracovní neschopnost, kterou jsem šel ihned odnést do budovy OOP Klatovy, kde rovněž sídlí vedení celého ÚO Klatovy. Neschopenku jsem předal zástupci npor. Šedivcovi, kterému jsem se navíc zmínil, že se mám důvodnou obavu, že jsem sledován nějakou složkou PČR (pravděpodobně Útvarem zvláštních činností Skupiny kriminální policie a vyšetřování) a zda a zeptal se ho, zda toto nejsem povinen hlásit nadřízenému, v kanceláři byl i druhý zástupce npor. Šťastný, který mě vyzval, ať mu předložím služební průkaz, což mi bylo trochu divné, protože se známe hodně let, ale nepřikládal sem tomu žádnou větší váhu. Tomu jsem sdělil, že jsme ho nechal výjimečně doma, jelikož jsme v pracovní neschopnosti – on na to již nijak nereagoval. Npor. Šedivec řekl, že by jsme pak s tím měli zajít za vedoucím ÚO Klatovy plk. JUDr. J. Myslivcem za chvílí, protože je momentálně zaneprázdněn, já šel mezitím na recepci, kde jsem konverzoval s recepční, po cca 15 minutách přišel na recepci druhý zástupce npor. Šťastný a řekl mi, že se mám vrátit k doktorce Štáhlichové, protože něco vyplnila na neschopence špatně. Já se ptal co a on řekl, že neví, ale že tam mam jít. Já řekl, že půjdu tedy hned, on mi důrazněji sdělil, že mě tam hodí hlídka, což mi přišlo, ale nesmyslné, protože zas tak zdravotně jsem omezen nebyl, protože hlavně na záda je sezení v autě náročnější a navíc cesta v tomto případě trvá déle než pěšky. Vydal jsme se tedy na cestu s hlídkou OOP Klatovy pprap. Janem Doicsarem a prap. Stanislavem Dvořákem. Během jízdy mě řidič pprap. Jan Doicsar po krátkém telefonu s nějakou osobou řekl, že prý mám odevzdat služební zbraň, když prý jdu takhle marodit. Toto už mi bylo hodně divné, protože, od kdy se odevzdává služební zbraň, při pracovní neschopnosti! Řekl jsem mu, že mám zbraň uloženou v trezoru na OOP Plánice a řekl jsem mu, co je to za nesmyl a on mi opáčil: „no já nevím teď mi to volal“, ale neřekl kdo.
Když sme přijeli šel se do ordinace MUDr. Štáhlichová, která předtím bylo úplně v pohodě a klidná, tak po mém druhém příchodu byla hned, jak mě viděla viditelně rozrušená, což jsem poznal hned u dveří. Pozdravil jsem a ptal se, co je za problém na neschopence. Ona mi řekla, že měla telefon od nás z práce a že prý mám v práci nějaké problémy atd. Ja řekl že o žádným, aktuálních nevím a vše se táhne již nějakou dobu. Dále mi sdělila, že musím na psychiatrické vyšetření. Z toho jsem byl v šoku, jelikož sem vůbec nechápal důvod, ona řekla, že na to z práce trvají a bez toho to nepůjde. Já sem řekl, že nejsem vůbec proti jen, že se na to nyní necítím, protože jsem v pracovní již v pracovní neschopnosti s diagnózou se zády! Ona řekla, že prostě musím a je to. Chtěl jsem, aby mi uvedla alespoň jediný důvod, ale neřekla nic. Mezitím hlídka musela z nějaké neodkladné záležitosti odjet a MUDr. Štáhlichová, když se toto dozvěděla, řekla, že mě odveze. Já řekl, že když je to tak nutné dopravím se tam sám, protože sem viděl, že měla plnou ordinaci lidí. Ona že ne že mě tam prostě musí odvést.
Následně jsme vyšli z ordinace i se sestrou pí. Švorčíkovou a nastoupili patrně do osobního vozidla MUDr. Štáhlichové, já se jí pořád zkoušel dotazovat, co se stalo o co jde a říkal sem jí, že mě v práci řekli že se mám vrátit jen pro špatně vyplněnou neschopenku a nevím co je to za manipulativní jednání? Ona řekla, že jde jen o vyšetření atd. Vozem jsme přijeli až před dveře psychiatrického oddělení Klatovské nemocnice. Mě to bylo celé pořád nejasné, neboť toto podle mě nai nemůže být standardní postup. Před schody na psychiatrii jsem lékařce řekl, že mi jde o práci a necítím se nyní na psychiatrické vyšetření, neboť nejsem řádně odpočinutý a ted již ani v psychické pohodě, že sem přijdu sám zítra nebo za týden a nebo, že bych chtěl alespoň zavolat právníkovi, jestli tam musím nebo co to pro mě znamená. Doktorka mi řekla, že právníka mi zavolají tam... Na to sem jí odvětil, ať se nezlobí, ale, mě bylo řečeno, že se mám vrátil zpátky do ordinace kvůli špatně vyplněné neschopence a nevím co dělám na psychiatrii a navíc jsem již v pracovní neschopnosti se zády. Ona mi řekla, že jí snad nebudu dělat problémy, abych jí pochopil. Náhle mě MUDr. Štáchlichová a sestra pí. Švorčíková chytili, každá za jednu paži a tlačili mě silou dovnitř, já se jim musel vysmeknout a odešel jsem pryč.
Nevím, jestli už si to nedávám moc dohromady, ale když jsem o tom později přemýšlel, tak podle mě bylo domluveno, že jen tak dobrovolně pujdu na psychiatrii a podle mě tam byla domluvená moje hospitalizace, když by se mi to samozřejmě nelíbilo a chtěl bych odejít ve finále by to podle mě dopadlo tak, že bych dostal kazajku a injekce na uklidnění diagnózu agresora a po 14. dnech bych nejspíš šel na přezkum na psychologii, teda na řádně podložený přezkum! A víte co mi na tom děsí nejvíc? Neudělal bych vůbec nic!
Celá věc měla ale ještě dohru, když jsem se ještě 09.05.2012 dostavil na kontrolu k praktické lékařce, ještě jsem se jí omluvil, že sem byl ten den rozrušený, ale že mi jde o princip. Ona mi sdělila, že se psychiatrickému vyšetření stejně budu muset podrobit - z práce na tom prý trvají. Já řekl že už sem po týdnu a odpočatý a že tam klidně půjdu, když si to zaměstnavatel přeje. Ja řekl že tam pujdu treba hned ona tedy volala na psychiatrickou ambulanci, jestli mě vezmou akutně o prý že ano.

Přišel jsem tedy na psychiatrickou ambulanci, kdy mi zavedli kartu, doktorka psychiatrička Krejčiříková se mnou provedla krátký rozhovor, který se týkal pouze rodinné anamnézy, napsala lékařskou zprávu, kterou zalepila do obálky a řekla že jí mám dát praktické lékařce (mě neřekla vůbec nic) a déle mě objednala na 14.05.2012 k psychologovi PhDr. Tylové na vyšetření, psycholožka poté jen přišla kvůli termínu a obě dvě mě ještě shodně sdělili, že by bylo lepší, abych si šel na lůžkové oddělení lehnout, abych prý bral řádně léky!!! Jinak mi předepsala na recept antipsychotika, které se používají na léčbu schizofrenie a na základě krátkého par minutového pohovoru diagnostikovala akutní psychickou ataku!

Já v pondělí 14.05.2012 k psycholožce nešel, neboť podle mě nebylo jisté, že je vyšetření regulérní. Myslím si totiž, že někdo z práce praktické lékařce o mě telefonicky sdělil strašné věci a praktická lékařka toto poté předala dále na psychiatrii, jelikož bylo evidentní, že z našeho klidného krátkého pohovoru nemůže vyvodit žádnou diagnózu, což podle mého názoru z medicínského hlediska ani nejde.

Lituji toho že sem tam dobrovolně vůbec šel, neboť oni to nechtěli nařídit pro případ budoucího sporu, ale je to prostě situace, že mě podle mě opět dostali, tam kam chtěli. Jsem ve slepé ulicii, jelikož. když nikam nepůjdu bude to znamenat že se nechci lečit - což je špatně, ale když někam na psychologii půjdu a řeknu jim že si to zaměstnavatel přeje, zeptají se proč a budou mi podezřívat z něčeho negativního.

Na této celé situaci mi přišlo zarážející, že nikdo z vedení ani na okamžik nepřemýšlel, že by to mohla být pravda, hned se vědělo, že si vymýšlím nebo že mám nějaké bludy a představy,. Jenže nikdo se mnou venku nebo jinde nebyl a nemůže vědět, co dělám ve volném čase, tudíž nemůže hned udělat závěr, že je to nesmysl. Nikdo přece nemůže vědět, zda ve volném čase přepadávám benzinové čerpací stanice ne překupuji zbraně atd. což samozřejmě nedělám!!!, ale proč by nebylo možné, abych nebyl sledován. Zdůrazňuji, že já bych toto v práci nikdy neřekl, kdyby moje obava nebylo velmi jistá a oprávněná!.
O tom že by to měla být pravda, jsem zjistil poznatky mj. ze zdroje blízkého SKPV Plzeň.
Na základě tohoto poznatku se domnívám, že ta chvíle přišla dnem, kdy jsem tuto věc oznámil v práci v dobré víře, že by mě mohli pomoci.
Dále jsme šetřením zjistil, že min. další dvě osoby jsou v Klatovech a okolí sledovány a odposlouchávány. Pořídil jsem i nějakou fotodokumentaci.

V Klatovech dne 14. 06. 2012