Pan Novák je průměrný občan, žije v průměrné rodině v průměrném městě, má průměrné zaměstnání, ale jelikož je nadprůměrný idiot, jeho snem bylo odjakživa stát se prezidentem.
Foto - internet
Celá léta spekuloval, jak to udělat, protože jeho průměrný intelekt mu neumožnil podniknout žádné standardní kroky, jako stát se členem nějaké partaje a tak dál.
Jenže náhoda mu nahrála do cesty konečně reálnou šanci - parlament schválil přímou volbu prezidenta. Chachá, teď teprve pan Novák ukáže ostatním, kým celá léta opovrhovali.
Pravda, ani tahle nová možnost nebyla bez potíží - tou první se stala nutnost pro kandidaturu sehnat alespoň padesát tisíc podpisů občanů ČR. Po původním Novákově nadšení, že to není žádný problém, si i on uvědomil, že když mu v jeho blízkém okolí podepíše nejspíš maximálně každý desátý, tak u lidí, které vůbec nezná, to bude ještě horší.
No, ale to se mýlil. Vsadil na sílu Facebooku, zkusil to - vymyslel si ve své průměrnosti nadprůměrný volební cíl - je pravda, že vybral ty nejlepší kousky z předvolebních prohlášení všech renomovaných kandidátů - no a touhle kompilací všech líbivých slibů (ty nepopulární nutnosti naprosto ignoroval) se rázem jeho podpisová listina stala lákadlem pro skoro čtyři sta tisíc občanů. Fakt že jo...
Najednou se o pana Nováka začala zajímat média, od bulvárního Blesku až po seriózní MF Dnes a Lidové noviny. Do svého pořadu si ho pozval dokonce i Václav Moravec v České televizi...
Dalo by se čekat, že tam už se konečně všechno proflákne, že lidé odhalí jeho průměrnost a zasmějí se jeho kandidatuře.
Ne tak u nás v Česku, zemi průměrných lidí. Všichni tihle průměrní se právě s panem Novákem "ztotožnili", v průzkumech veřejného mínění začal s přehledem pan Novák porážet ostatní kandidáty. Ne však o procento, dvě nebo tři. O celých šedesát procent!
Nikdo nepočítal s tím, že by byl prezident v přímé volbě zvolen hned v prvním kole. Připraveny byly tedy volební štáby a volební místnosti a volební zpravodajství i na víkend, následující čtrnáct dnů po prvním kole voleb.
Pan Novák dostal už napoprvé sedmdesát tři procenta hlasů. Stal se tedy prezidentem České republiky.
Paní Nováková odevzdala svůj hlas jinému kandidátovi. Nechala manžela, ať si sní svůj sen. Ale jen do doby, kdy s hrůzou zjistila, že by se z ní měla stát první dáma.
I paní Nováková byla průměrná občanka, s průměrným zaměstnáním atd., a s tím vším byla nadmíru spokojena. Rozhodně na tom nehodlala nic měnit.
Okamžitě tedy svému manželovi zakázala prezidentský úřad přijmout.
Jelikož pan Novák byl kromě všeho dosud zmíněného i průměrný manžel, nedovolil si tedy manželku neposlechnout a prezidentskou funkci na poslední chvíli odmítl.
Prezidentem se ve druhém kole stal nadprůměrný Miloš Zeman.
Ale i tak si pan Novák splnil svůj sen - až do smrti bude moci všem známým vyprávět, že kdyby chtěl, ...
