Kráska přichází

Egypt, faraoni, starověk… Z téhle doby si ve své chabé paměti dokážu vykřesat opravdu pouze pár vědomostí, nabytých kdysi v dost nudných hodinách dějepisu na základní škole.

Faraon Tutanchamon, královna Nefertiti, mumie, pyramidy, řeka Nil…

Tak nějak bez ladu a skladu uložené kdesi v koutě paměti, bez jakýchkoliv souvislostí a podrobností. Využití těchto informací pro nějakou vědomostní soutěž nulová.

Takže když se mi do ruky dostala poměrně útlá (224 stran), nápadně bílá a už svým obalem zajímavá kniha Kráska přichází, neodolal jsem, a začetl se opatrně do prvních stránek příběhu.

Podle obrázku na obálce, kde před pyramidami pózuje jakási ženská postava s lehce průsvitnými šaty, to celé podložené řádkou hieroglyfů, jsem očekával úvod nějaké historické  zápletky z dávných, ba až pradávných dob.

Pánové, a dámy také, samozřejmě, po několika stránkách jsem se do děje, odehrávajícího se zpočátku kupodivu v akční přítomnosti, tak ponořil, že prostě nešlo vrátit se jen tak do trochu fádního běžného života. Pravda, ve dvě v noci jsem to musel vzdát, i když už zbývalo chabých šedesát stránek do konce, ale celý další den v práci jsem měl pořád před očima ten poutavý příběh dívky ze současnosti, která se dostala právě do starověkého Egypta a ještě k tomu přímo do faraonského paláce… Nemohl jsem se dočkat večera, až tu knížku dorazím.

A co mě na tom tak vzalo?

Byli to taky jenom lidé, to mě nějak nikdy nedošlo. Lidé se svými všedními starostmi, kteří museli něco jíst, někde bydlet, i je občas rozbolelo břicho a museli mazat na záchod… Začal jsem po přečtení téhle knihy přemýšlet o historii jako takové jinak, nikdy nic nebylo dáno jen tak samo o sobě a dějiny vždy tvořili lidé. Tedy, ne že bych to byl do té doby nevěděl, ale v téhle knize je to podáno tak zajímavě a autenticky, že se nad vším člověk zamyslí mnohem hlouběji.

No a další, pro mě nepochopitelná věc – autorství takovéto knihy bych automaticky přiřadil k nějakému zasloužilému členovi akademie historických věd, nebo jak se tyhle instituce vznešeně nazývají.

Omyl, přátelé!

Adriana Šindelářová, 24 let, velmi pohledná, sympatická slečna, od dětství nadšená egyptoložka. Vůbec nechápu, jak někdo v tomhle věku je schopný napsat něco tak sofistikovaně vyzrálého se všemi těmi dobovými detaily…

Nikdo mi taky nevymluví, že ona sama nestála modelem pro tu egyptskou královnu Nefertiti na obálce knihy! Protože na zadní straně obálky téže knihy je tatáž postava oblečená v džínách a tričku, dlouhé rozpuštěné vlasy, to vše před siluetou moderního velkoměsta. A to už je jasně autorka sama, však si ji zkuste vygooglovat… Bože!

Doporučuji všem k přečtení! Jednak se dozvíte opravdu spoustu podrobností ze života faraonského Egypta, celý příběh, plný lásky, citů, věrnosti i zrady a velmi zralých úvah o životě vás zcela pohltí, a kromě pobavení vás přinutí velmi nenásilnou formou i k zamyšlení o tom, kam člověk vlastně svým životem směřuje.

Tak ještě jednou:

Kráska přichází, autorka Adriana Šindelářová, 224 stran