Když tak sleduju politické programy relevantních českých stran, zaráží mě jedna zásadní „maličkost“ a tou je častý nesoulad programových prvků a ideologií, z kterých tyto programy vycházejí a o něž se politické strany opírají, resp. jejich svázanost s ideologií. Nejmarkantněji vnímám tento nedostatek u české konzervativní pravice, která si nechala „ukrást“ jisté prvky konzervativního smýšlení (v ideologicky-filozofickém smyslu). Když se podíváme na některá tradičně konzervativní témata, tak zjistíme, že mnohé z nich si jednoduše nechala utéct a přenechala je (převážně) socialistickým a liberálním stranám.
Nejcitelněji se to projevuje u sociálních témat. Bohužel se v naší zemi uchytila velmi jednoduchá rovnice „sociální=automaticky levicové“. Tato nálepka se vykrystalizovala pravděpodobně ihned v počátku tvorby stranického systému, kdy sociální témata nebyla dostatečně reflektována a zdůrazňována tehdejšími konzervativními elitami. Důvodů je pravděpodobně několik – ať už sázka pravice na jiná témata (kupónová privatizace, podnikání, ekonomický růst apod.) či dobrá práce levice, které se podařilo neustálým opakováním, že oni jsou nositeli řešení „sociálních“ otázek, vnutit občanům onu jednoduchou rovnici zmíněnou výše. Neobratnost (neuvědomění si) „klausovské“ pravice a úspěšná propaganda (v dobrém smyslu slova) levice vytvořily nálepku „asociální“ pravice/ODS, která stojí proti obyčejným lidem, hájící zájmy zbohatlíků a firem, a naopak sociální levice/ČSSD a KSČM, které hájí zájmy právě těchto obyčejných (rozuměj nebohatých) lidí. Jistou výjimkou byly snahy KDU-ČSL se profilovat jako sociálnější alternativy, která ovšem byla zásadně znevěrohodněna působením M.Kalouska aspol. v této straně. Když se však zamyslíme nad tradičními konzervativními hodnotami, najdeme v nich mnohé prvky vzájemné lidské pomoci (s odkazem ke křesťanské morálce). Vždyť bývalo otázkou cti zabezpečit poddané či svoje zaměstnance. Bohužel tento moment se v našem českém kapitalismu (či spíše zvrhle modifikovaného socialismu?) a současném globalizovaném a etiku postrádajícím kapitalismu neuchytil, resp. k tomu ani neměl možnost se uchytit. Nicméně se zdá, že by to nemusel být problém pouze české pravice (což by mohlo stát za rozbor).
…….….pokračování příště.
