Třicet let českého rychločtení Davida Grubera letem světem - Část III.

Jak jsme mohli  dohnat Švýcarsko. Mladý svět č. 52/1985 způsobil pravou revoluci ve vzdělávání dospělých i studujících uveřejněním prvního kurzu technik duševní práce. A dnes si řekneme, co se dělo dál. 

Podívejme se na další následné články v Mladém světě, které byly uveřejněny po této bombě.

Prvých deset týdnů roku 1986 vycházel vždy nějaký test čtenářského výkonu s vyhodnocením. Čtenáři měli zkoušet různá tempa čtení. Nejen rychlé, ale třeba i velmi pečlivé čtení.

Zatímco poněkud podobné kurzy tomu Davidovu probíhaly již dříve v zahraničí, je David Gruber možná světovým průkopníkem počítačového softwaru na takovéto kurzy. Vše podstatné vtělil do počítačových programů se spolužákem Ing. Milanem Buchtou. Dá se říci, že počítačová podoba rychlého čtení je objevem roku 1986. Viz galerie obrázků.

Proslulost Gruberových kurzů dále rostla.  Odbor školství krajského národního výboru Davidu Gruberovi snížil úvazek na střední škole na jeden den v týdnu. Zbylé čtyři dny v týdnu po celý školní rok 1986/87 vyučoval na svých čtyřdenních kurzech pro dospělé kompletní paletu technik duševní práce. O prázdninách a o vánocích pak pořádal stejné kurzy pod hlavičkou CKM SSM. Pro oklamání bdělých soudruhů byly kurzy stále maskované názvem Rychločtení.
V této době byl David Gruber se svou profesí, se svými tématy a se svým způsobem vzdělávání (krátké tréninkové kurzy dospělých trvající několik málo celých dnů po sobě) jediný v celé zemi.
Bez sociálního zabezpečení, bez dovolené, s mnohem vyššími daněmi než by jinak příslušely ženatému muži a otci dětí...

A jen tak mimochodem ve Zlatém slavíku v roce 1986 zvítězil Dalibor Janda, Iveta Bartošová a skupina Elán. Zatímco na britské hitparádě bodovali Shakin Stevens,Pet Shop Boys, Madonna, Diana Ross, Georges Michael a Falco s písní Rock me Amadeus.

Úspěch Gruberových kurzů tedy rostl, pro mnohé se v jeho učitelském pojetí staly doslova 

„drogou“... Viz galerie obrázků.

Začíná hra na kočku a na myš.

Následující dva skeny jsou o sisyfovském boji s úřady. Ano, právě s těmi, které měly samy iniciativně a s největším nadšením rychle pomoci Davidu Gruberovi  zavádět jeho techniky duševní práce do škol. Bohužel ani v průběhu dalších 30 let se nic v jejich přístupu nezměnilo k lepšímu...

Nejdříve tedy vizte orodování mocného časopisu v čísle 52 v roce 1987 nejen za Davida Grubera, ale za kvalitní moderní vzdělání pro všechny. A když takto orodoval Mladý svět, bylo to jako by dnes demonstrovalo za totéž sto tisíc lidí na zcela zaplněném Václaváku...

Kurzy běží, účastníci jsou nadšení, David Gruber jako učitel informatiky ve škole i lektor svých vlastních kurzů vyučuje běžně 38 hodin týdně, tedy skoro dvojnásobek úvazku běžného učitele. K tomu hodiny nezbytné administrativy a hodiny cestování na místa konání kurzů. Sám, jako solitér. Chybí mu technické zázemí (pro ty mladší, v roce 1987 ještě v domácnostech PC nikdo neměl).  Rád by své techniky obohatil a rozšířil spoluprací s dalšími talentovanými lidmi. Rád by měl možnost sledovat práce zahraničních expertů v dané oblasti a spolupracovat s nimi oficiální cestou a v rámci pracovní doby.  Rád by byl součástí většího, fungujícího celku.

Tehdy jsme měli výzkumné ústavy téměř na všechno. Také Krajský pedagogický ústav s pobočkou v Olomouci. David Gruber zde nabízí své pracně získané zkušenosti a dovednosti. Rád by zde pracoval na plný úvazek a věnoval se dalšímu rozvoji technik duševní práce. Výsledky by pak mohli využívat všichni. Studenti všech typů škol. Dospělí, studující při zaměstnání. Dospělí studující techniky duševní práce ve svém volném čase podobně jako cizí jazyky. Mohla vzniknout Škola technik duševní práce. Asi by se v té době nejmenovala po svém zakladateli, ale její dosah a význam pro zrychlení a zvýšení kvality studia a duševní práce by byly velmi významné.

Problém je jasný. Zaměstnat Davida Grubera na plný úvazek v Krajském pedagogickém ústavu nebo kdekoli jinde, kde by své unikátní metody mohl dále rozvíjet.

 A řešení? Podívejte se níže: Kompetentní školské orgány se chlubí, jak „milostivě umožnily“ Davidu Gruberovi snížený úvazek – tedy vlastně pozici externisty na střední škole – milostivě mu umožnily žít i s rodinou v obrovském riziku, že při vážnější nemoci nebo úrazu nedostane téměř ani korunu nemocenské. Úřad dále vyzval... úřad uložil... ale když tam David Gruber osobně posléze přišel, dozvěděl se, že na vytvoření pracovního místa pro něj není systémově vyčleněna ani koruna... A když, tak jen jako skromný honorářový nejistý přivýdělek v řádu desetikorun. Almužna  vhodná jen pro někoho, kdo již má v KPÚ stálé pracovní místo na plný úvazek. Pro obživu rodiny se dvěma dětmi zcela směšné částky.

Oficiální pracovní místo pro Davida Grubera pro rozvoj jeho unikátního, průkopnického systému nebylo.

Články v Mladém světě 1987-1988 

A kdože zvítězil v roce 1987 v anketě Zlatý slavík? No přeci Dalibor Janda, Petra Janů a skupina Elán. A na britské hitparádě se objevují Pet Shop Boys s písní Always in my mind, Madonna, Bee Gees s písní You win again, Whitney Houston a Ferry Aid s písní Let it be. A tak nějak je to v roce 1987 i s rychločtením a technikami duševní práce. David Gruber přednáší svým žákům, co je dobré mít Always in my mind, jeho žáci se těší až se díky nabytým dovednostem dostanou do setrvalého stavu You win again a odpovědné úřady na vše dlabou ve stylu Let it be.

Jenže, štěstí přeje připraveným. A informace, energie a vliv občas proudí nejrůznějšími cestami. Přišlo oslovení z České televize. Jak jinak, než že její redaktor z oddělení publicistiky, dokumentaristiky a vzdělávání Petr Amler absolvoval celý Davidův kurz rychlého čtení v Domě techniky ČSVTS Ostrava. Důkladně se vnořil, vyvrátil si v sobě všechny pochybnosti - a nadchnul se. Zájem se šíří jako lavina. Ostravská redakce Čs televize nabízí možnost vypracovat námět a scénář televizního kurzu rychločtení. Včetně nabídky pro Davida Grubera, aby svůj kurz na televizní obrazovce i moderoval. Zájem projevují další časopisy. Květy, slovenský časopis Svet, odborný časopis pro knihovníky Čtenář, další a další časopisy, rozhlas. Všude chtějí dlouhé série článků. Gruberovo rychločtení a tím i první ochutnávka technik duševní práce zaplavily zemi v desítkách milionů časopiseckých výtisků.

A kdo si pozorně přečetl výstřižek z Mladého světa 24/86 ten už ví, že od října roku 1986 běžel televizní kurz Rychločtení v tehdejší Československé televizi. Když odečteme děti, které ještě číst neuměly a ty kteří neměli televizi, tak ho odhadem mohlo vidět tak deset milionů lidí.

Ukázka prvního dílu https://www.youtube.com/watch?v=upARoJG7PDQ

A slíbená odpověď na otázku z minulého dílu.
David Gruber utíkal, ba přímo prchal - tempo Usain Bolt, a hlavně tiše - v roce 1984 před jednou svou nadřízenou z Vysoké školy báňské, která ho nechtěla pustit do televize natáčet propagační rozhovor k rychlému čtení do pořadu Televizní klub mladých. Jak sám napsal: „Kdyby v určitý okamžik vyšla ze dveří své kancláře a uviděla mne, jak opouštím budovu fakulty (výuku jsem v té době samozřejmě neměl a nepřítomnost jsem si plně nadpracoval), tak by mé kroky s bledou závistí stopla, propagace rychločtení by nebyla, následné seriály by nebyly - a kdoví, kudy by se můj pracovní život ubíral...“

No a o tom, co bylo dál, se dozvíte v příštím článku.

A i tentokrát vám slibuji, že se máte na co těšit.