Kauza stravenky nyní hýbe jak odborovými svazy, tak podnikatelskými sdruženími a konec konců je samozřejmě diskusním tématem většiny zaměstnanců, kteří jsou na nich závislí. Úsilí české vlády o zrušení stravenek je jen dalším dokladem jejího vlčího charakteru. Vůdce smečky Mirek Topolánek argumentuje zjednodušením administrativy a miliardou korun, která se přehoupne do státní pokladny.
Dopad tohoto reformního kroku je evidentní. Návrat do doby ranného kapitalismu, kdy byla atributem většiny zaměstnaných lidí, ať už v průmyslu, stavebnictví a dalších odvětvích nezbytná bandaska s meltou nebo v lepším případě s bílou kávou a v torničce krajíc chleba s máslem. Chleba teď nahradí maximálně moderní bageta a onu bandasku plastová láhev s vodou.
Proč se vláda chová jako vlčí smečka? Má to svoji logiku. Vlci jsou v podstatě zbabělci a jejich odvaha roste jen úměrně k počtu jedinců ve smečce. Vzhledem k tomu, že koalice je dnes pěkně rozhádaná, musí si hledat jako oběť co možná nejslabší kořist. A tou jsou právě zaměstnanci soukromých firem. Odborové organizace v těchto firmách ve většině případů neexistují a když už tam výjimečně jsou, majitel dotyčné firmy si jejich funkcionáře dokáže zavázat roztomilými pozornostmi ve formě nejrůznějších bonusů.
Vláda se nám snaží namluvit, že stravenky jsou zneužívány, že se za ně chlastá a kdovíco ještě horšího. Jistý člen vlády v zelené kamizolce dokonce uvedl, že on stravenky v životě nepotřeboval. Krásný to výrok. Bodejť by ano, když má v parlamentní jídelně jídlo za ceny téměř předlistopadové. Typický postoj těch, kteří se už normálním lidem vzdálili natolik, že naprosto nechápou jejich denní potřeby.
Přes veškerá vysvětlování pana poslance Doktora a dalších obhájců likvidace stravenkového systému, nikdo z těchto povolaných nevysvětlil, proč musí být naše země zase jednou bílou vránou mezi civilizovanými státy, což je téměř celá Evropa, ve které jsou stravenky a jejich daňové zvýhodnění pro zaměstnavatele zcela běžné a nikoho by ani nenapadlo na ně sáhnout. Ani jeden z těchto vlků se vůbec nenamáhal osvětlit, jak budou situaci řešit v malých firmách, jejich provozovatelé obracejí v ruce každou korunu. Jak budou situaci řešit například ve stavebnictví, kde jsou právě stravenky jedinou možnou formou pro desetitisíce lidí, pracujících převážně venku, často za nepříznivých klimatických podmínek, jak získat za přijatelné peníze teplé jídlo? Pan poslanec Doktor si nejspíše opatří flotilu vyřazených polních kuchyní od armády a bude objíždět stavby s gulášem. A to nás naše vláda stále ujišťuje, že jsme konečně v Evropě.
