Protože se díky své profesi pohybuji převážně v budoucnosti (bohužel zatím virtuálně), dívám se často s odstupem desítek a někdy i stovek let na současné lidské hemžení a zejména snahu mít v teple svého domova ty nejlepší, nejvýkonnější a nejmodernější výrobky, jaké dnešní trh nabízí. Díky tomuto snažení jde Homo consumator, čili člověk konzumní často slepě do pastí, které na něj chystají výrobci všech těch více či méně užitečných věciček.
Platí to zejména v elektronice, která prochází tak bouřlivým rozvojem, jako žádné jiné odvětví. Pokud si šel člověk konzumní koupit někdy ve čtyřicátých či padesátých letech minulého století rozhlasový přijímač, byla to rodinná událost, díky níž se měl dotyčný předmět zabydlet na čestném místě bytu a vydržet tam po několik generací. Ale ouha. Vývoj a následně i výroba podobných předmětů nabraly neuvěřitelné tempo a obchody plní měsíc co měsíc stále nová a samozřejmě lepší udělátka. Výrobci i obchodníci si mnou ruce a spokojeně sledují jak miliony představitelů druhu Homo consumator lezou do jejich nastražených pastiček. Ony pastičky bych rád demonstroval na konkrétním příkladu. Jde o pastičku zvanou plazmové a LCD televizory.
Je to ploché, je to lehké, má to nižší spotřebu, celkem slušný obraz a dobře to vypadá. Továrny na klasické televizory zavírají houfně své brány, nebo rovnou přecházejí na výrobu těch placatých. Ty největší stojí stejně jako slušné auto, ty nejmenší si už může pořídit téměř každý. Výroba i obchod se na jedné straně předhánějí v superlativech na své, téměř zázračné výrobky, kterým kyne zářivá budoucnost, ale na straně druhé už kalkulují jak je během příštích pěti let nahradí zbrusu novou technologií, zvanou OLED. Obrazovky pak budou ještě placatější, ještě úspornější a ještě zářivější.
Masový boom plazmy a LCD má na kahánku už dnes, protože nová technologie je na světě a před Vánoci se na trhu objeví první televizor SONY OLED o hloubce pouhých tří milimetrů! OLED televize ve vší tichosti připravují i další společnosti jako Hitachi, Samsung, LG nebo Toshiba. Takový televizor si klidně nalepíte na zeď třeba izolepou. Zatím bude na jeho koupi dost hluboko do kapsy (v přepočtu má přijít televizor s 28 cm úhlopříčkou na něco málo přes 34 000 korun), ale vzpomeňme si, kolik stály před pěti lety první plazmové či LCD televizory. Pokud si nevzpomínáte, tak hodně přes 100 000 korun.
Pokud se tedy nemýlím (a to se mi to v mé takříkajíc futurologické praxi stává velmi zřídka), do pěti let mohou dnešní obdivovatelé plazmy a LCD své miláčky pěkně zabalit do krabice a uložit do sklepa jako muzejní artefakt pro příští generace. A co to ten OLED vlastně je? Systém využívá technologii organických elektroluminiscenčních diod řízených tranzistory, umístěných mezi kovovou katodou a průhlednou anodou.Diody se na povel rozsvěcejí a vyzařují příslušné barvy.
Obrazovky OLED mají mnohem větší kontrast a jas, lepší zorný úhel, minimální spotřebu proudu a rychlejší odezvu než plazma nebo LCD. Navíc takovou obrazovku můžete zcela jednoduše srolovat do ruličky a vzít si ji třeba na chatu. Zatím mají sice OLED televizory nižší životnost, ale to měla zpočátku plazma také. Takže pokud vám ještě klasická televize dobře slouží, ohrňte zcela prostě nad nabízeným špekem v podobě LCD a plazmy nos a raději si nějaký ten rok počkejte. OLED už přichází!
