- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Vzhledem k tomu, že technika klonování má stále ještě k dokonalosti daleko a nevyužívá se nijak masově, není zrovna nejlevnějším způsobem pořízení hospodářského zvířete. Zatímco kráva zrozená z tradičního dostaveníčka vajíčka se spermií přijde farmáře na nějakých 1000 euro, její naklonovaná stájová kolegyně by stála kolem 10 000 euro, tedy nějakých čtvrt milionu korun. Chtít po takto drahém dobytku maso nebo mléko by bylo finančně značně nevýhodné.
Klonování se proto využívá ke zcela jinému účelu. Vyšlechtit dobrého býka, jehož potomci budou přeborníky v produkci mléka, nebo přírůstku jemné svíčkové, stojí mnoho času i peněž. A aby se narodil opravdový šampión, je k tomu zapotřebí i notná dávka štěstí. Nikdo totiž dopředu přesně neví, jak příroda tisícovky genů v novém jedinci vlastně namíchá.
Když už se takový býčí klenot narodí, je škoda o něj přijít po pár letech dospělého života, kdy je schopen poskytovat sperma. Prodloužit mu život věda zatím nedokáže. Pokud ale vytvoříme jeho věrné kopie, mohou se telata nerozeznatelná od jeho vlastních ratolestí, tedy s úplně stejnými vlastnostmi, rodit jak na běžícím pásu neomezeně dlouhou dobu.
I tady se však skrývá jedno nebezpečí. Klonovací pirátství! Není daleko doba, kdy z obyčejné buňky srsti, nebo šupinek kůže vytvoří v každé lepší genetické laboratoři embryo, ze kterého se po pár měsících narodí šampión za stovky tisíc korun. Stačí se na výstavě dobytka nenápadně otřít o nějakou čtyřnohou býčí legendu a pak si nechat naklonovat její věrnou kopii. Nelegální kopírování by se tak mohlo stát noční můrou nejen pro hudební, filmový a počítačový průmysl, ale i pro genetiky a chovatele dobytka.
Další články autora |