Občane, makej a pak rychle chcípni!

Tak nám naši drazí politici vymysleli další způsob, jak ušetřit státu nemalé peníze. Posunou odchod do důchodu na 67 let a ve hře je dokonce posun na 69 let. Co na tom, že průměrný věk mužů je u nás 72 let? Co na tom, že průměrný důchodce si tak bude užívat svůj těžce vydobytý důchod pouhé tři roky? Hlavně, že si politici a s nimi spřízněné gangy státních vyděračů budou užívat za takto ušetřené peníze v Toskánsku či na Menorce. Přes veškeré sliby tak přesouvají svou odpovědnost na naše děti, které si důchodu moc neužijí.

Ne nadarmo se říká, že ryba smrdí od hlavy. Dokonalé ukázky pohrdání občany předváděl po dobu svého premiérování Mirek Topolánek a jeho příklad našel nemálo následovníků. Občané tohoto státu dostávají od představitelů státních institucí, společností řízených státem i některých politiků jednoznačný vzkaz: polibte nám šos, my na vás zvysoka kašleme! Přestože kasa loterijní společnosti Sazka je důkladně vyluxovaná, její šéf má na Menorce sídlo, za které by se nemusel stydět ani nejvyšší šéf sicilské mafie. Přesto, že majoritním vlastníkem Sazky je Český svaz tělovýchovy a sportu, nikdo z akcionářů neví, jaký má vlastně pan Hušák plat a co je nejhorší, do dneška to nikoho nezajímalo.

Úplně stejně se chová pražský primátor Pavel Bém. Ten už „své“ Pražany úplně odepsal. Jeho komunikace s občany se přiblížila nule a na svět pod sebou už se dívá jen z vrcholů pokořených osmitisícovek. Z té výšky jsou ostatně lidičky dole jako mravenečci, kteří nestojí za řeč. To, že především on sám by měl nést odpovědnost za miliardovou díru jménem Opencard v pražském rozpočtu a sbalit si na magistrátu urychleně svých pět švestek, nepřipouští ani náhodou. Právě naopak. Nabubřele sděluje občanům, aby nestrkali nos do jeho soukromých aktivit. Co je vám potom, kde trávím dovolenou a už vůbec vás nemusí zajímat, kde beru statisíce, potřebné na výlety do Himalájí či na Antarktidu.

To jsou jen ty nejmarkantnější případy z poslední doby, ale podobných ukázek pohrdání lidmi bychom našli v našem státě tisíce a to na všech úrovních, od vlády, přes zákonodárce, až po komunální úroveň. Miliardy mizí v podivných projektech a vláda pak zoufale lepí jakési úsporné balíčky, které se decentně, nebo úmyslně vyhýbají tomu zásadnímu, zamezit korupci a zamezit plýtvání státními penězi. Například každá vláda, která prošla Strakovou akademií, ať už pravá, nebo levá, slibovala občanům snižování státní administrativy. Výsledek byl vždy naprosto opačný. Od doby rozpadu Československa se zvýšily počty úředníků ve vládních institucích na více než dvojnásobek a to jsme prosím přišli téměř o půlku republiky. Pan Parkinson by se z toho musel upřímně radovat. Přesto, že musíme šetřit, kde se dá, vznikají stále nové a nové instituce a státní moloch jen kyne.

Pan Janota, který ony úsporné balíčky lepí, se zatím na státního molocha neodvážil sáhnout, nesáhl ani na rozpočty institucí a firem spravovaných státem. Místo toho chrlí jeden za druhým návrhy, které mají dopady pouze na běžné a především nejchudší občany tohoto státu. Potichu sebral invalidům 50% příspěvků na dopravu, místo aby nejméně oněch 50% sebral na příspěvcích politickým stranám. Proč má každý z nás přispívat ze své kapsy na volební kampaň komunistům, sociálním demokratům, ODS či zeleným, když nám ti nebo oni lezou krkem? Proč se politické strany nefinancují samy? Pokud chtějí vyvíjet činnost, dostat se do vlády a mít za to výnosná koryta, ať si to hradí ze svých příspěvků! Toho se ovšem pan Janota bojí, protože právě tam má spoustu kamarádů a to by se mu nemuselo vyplatit. Tihle kamarádi mají totiž hodně dlouhé prsty. Ale takový invalida, který se díky jeho úsporným opatřením, nedostane za současné krize z baráku, protože to stojí peníze, mu je ukradený, ten mu ublížit nemůže.

Na závěr se vrátím zpět k úvodu svého blogu, tedy k návrhu na další posunutí věkové hranice odchodu do důchodu. Co je na tom nejzajímavější je to, že s tímto návrhem přicházejí zákonodárci a experti, kterých už se to týkat nebude, protože už jsou buď v důchodu, anebo těsně před ním. Jejich oblíbeným argumentem je i to, že na 67 let se zvýší do roku 2029 hranice odchodu do důchodu i v sousedním Německu a geograficky jsme na tom přeci stejně. Geograficky sice ano, ale zapomínají na to, že Německo má nejvyšší průměrný věk dožití, který je u mužů 77 let!