Tak jsem znovu po roce navštívil veletržní dvojčata Invex – Digitex na brněnském výstavišti a padl na mne smutek. Pavilony, které téměř zely prázdnotou a po ploše výstaviště, kdysi zaplněné stánky a venkovními expozicemi se proháněl jen vítr, skupinky dětí školou povinných a pár zoufalých, značně podchlazených hostesek, rozdávajících prospekty. Návštěvníci veletrhu byli vůči vystavovatelům chvílemi v menšině. Invex, stejně jako řada dalších veletrhů u nás i ve světě, pomalu umírá.
Jako dlouholetý návštěvník Invexu mám možnost porovnávat jednotlivé ročníky a jak jsem se shodl se svými kolegy, úpadek veletrhu je pozorovatelný už čtvrtým či pátým rokem. (Proto mne poněkud překvapuje nadšení některých novinářů, rozplývajících se nad produkty, které už jsou někdy i řadu měsíců běžně na trhu). Kde jsou ty časy, kdy se odborná veřejnost, novináři i běžní návštěvníci veletrhu kupili kolem exponátů, které měli možnost poprvé vidět na vlastní oči a dokonce si je osahat vlastníma rukama. Novinky ze světa informačních technologií a spotřební elektroniky byly horké, zajímavé a často udivující. A hlavně byly fyzicky přítomné.
A současnost? Pořadatele veletrhu to asi nepotěší, ale podobné obří akce nemají budoucnost. Možná je alespoň trochu uchlácholí, že s nezájmem jak vystavovatelů, tak návštěvníků se potýkají obdobné veletrhy na celém světě. Vzhledem k nezájmu velkých lídrů na poli spotřební elektroniky a telekomunikací, si Invex hledá své místo ve světě veletrhů zatím dost těžkopádně. Podle mého názoru cesta, kterou nastoupil, vede k rychlému konci. Z Invexu se nadobro vytratilo to co všechny táhlo. Byl veletrhem spotřebitelským! To už dnes neplatí.
Velká část veletrhu je totiž věnována nejrůznějším open fórům, odborným setkáním, seminářům, problematice franchisingu, podnikovým informačním systémům a projektovým řešením. To vše se dá ale soustředit do jednoho kongresového centra, kde se v několika sálech mohou odborníci radit a radit a radit. Veletrh má mít ale pro návštěvníky své kouzlo v tom, že jim nabízí přímý kontakt s novinkami. To ovšem na Invexu chybí.
Z hlediska běžného návštěvníka je snad nejzajímavějším exponátem nejvýkonnější počítač se čtyřjádrovým procesorem Core2 o frekvenci 3GHz, který představil Intel v pavilonu F. V témže pavilonu je k vidění dalších pár zajímavých novinek, ale většina z nich už je nějaký ten pátek na trhu. Letošní ročník měl být ve znamení HD technologií, tedy obrazu o vysokém rozlišení, BlueRay disků, příslušných televizorů a záznamových zařízení. Ale ouha. Těch pár exponátů.které se sporadicky vyskytovaly na poloprázdných výstavních plochách, rozhodně zvědavost návštěvníků a hlad po novinkách neuspokojilo. Poté, co Nova spustila vysílání v HD kvalitě a další TV stanice jej připravují, jsem očekával větší nástup vystavovatelů. Na druhé straně se není co divit. Počet u nás zatím dostupných filmů na BlueRay discích je mizivý, pro příjem TV v HD kvalitě chybí nejen přijímací a záznamová technika, ale hlavně technika přenosová, ve které naše země pořádně zaspala.
Kde hledat příčinu pomalého skomírání Invexu? Podle mne je to především internet. Stejně jako se před lety naučila využívat internetu odborná veřejnost a novináři, využívají jej dnes běžně i spotřebitelé a zájemci o horké novinky. To samozřejmě dobře vědí i výrobci a zejména v oboru spotřební elektroniky toho neváhají jaksepatří využít. Vědí, že s uvedením těch horkých novinek a odvážných řešení nemá smysl čekat půl roku na veletrh a tam slavnostně odhalit plody své práce. Vědí dobře, že v tomto segmentu zboží jde nejen o měsíce, ale často o týdny, nebo dokonce dny. Kdo dřív přijde, ten dřív mele. Vývoj je tak rychlý, že kdo zaspí a přijde na trh se svým výrobkem později, nemá téměř šanci se prosadit. Na trhu svítí červený semafor OBSAZENO!
Co se týká toku informací o novinkách od firem k zákazníkům, většina velkých firem si už dnes našla jiné cesty. Praktikují zejména systém seznámení novinářů a jejich prostřednictvím i veřejnosti s novinkami formou tiskových konferencí před Invexem. V klidu, bez veletržního stresu a vysokých nákladů.
Dnes má téměř každý zájemce o horké novinky možnost nahlédnout prostřednictvím internetu nejen do obchodů, ale přímo k výrobcům a často i do jejich vývojových laboratoří a dozvědět se, co se právě chystá a kdy to přijde na trh. Vědí to samozřejmě i velcí distributoři a podle toho se chovají. Co si budeme říkat, cílem každé firmy, každého distributora a každého prodejce, je prodávat a prodávat. A to co nejrychleji, protože za půl roku bude jejich výrobek zastaralý. A na veletrzích se dnes příliš neprodává. Velké kontrakty se uzavírají úplně jinde a ty malé se stávají doménou internetu. Takže jsem letos, stejně jako řada mých kolegů řekl Invexu sbohem a mám pocit, že nadobro.
