Hořký konec Radiožurnálu

Český rozhlas 1, neboli Radiožurnál, provázel mne i řadu mých přátel věrně celá léta. Doma, v autě, na zahradě i na dovolené. Jako smršť se však spolu s Novým rokem přihnala odkudsi jakási paní Tachecí s plnou náručí komerčního šmejdu a zlikvidovala skutečné profesionály, kteří dělali veřejnoprávní rádio veřejnoprávním rádiem. Radiožurnál se proměnil z poslouchatelné, informační, inteligentní a publicisticky zajímavé stanice ve stejný bulvární šmejd, jaký zaplňuje většinu ostatních rozhlasových frekvencí.

Ráno už mne nebudí profesionální hlasový projev a čistá čeština Vladimíra Kroce, ale nesouvislé výkřiky party cirkusáků, kteří jakousi slangovou hatmatilkou dokážou stihnout zpravodajství z domova i z ciziny během dvou minut a ještě „pobavit“ milé posluchačstvo několika přihlouplými vtípky. Agresivní a chvílemi až nesrozumitelné zpravodajské staccato nových moderátorů doslova rve uši. Docela dobře bych si je dokázal představit na Matějské pouti, jak lákají návštěvníky „na ty naše kačeři.“

„Chceme, aby byl Radiožurnál ještě lepší veřejnou službou než dosud s větším důrazem na kvalitní původní zpravodajství a kvalitní publicistiku,“ říká Barbora Tachecí ve svém korunovačním projevu. Kde je ono kvalitní zpravodajství? Kam zmizela ona kvalitní publicistika? Radiožurnál skutečně byl až donedávna zpravodajskou stanicí, s přehledně uspořádanou programovou skladbou. To pravděpodobně komusi muselo hodně, ale hodně vadit. Podle nové paní šéfové bylo třeba všechny pravidelné pořady zlikvidovat a rozpatlat do jednoho souvislého, tekoucího vysílání. Paní Tachecí má pravděpodobně značně podivnou představu, že si každý ze stávajících posluchačů bude pracně na své oblíbené rozhlasové vlně lovit v celodenním připitomělém tlachání důmyslně ukryté bloky a rubriky, které jej zajímají.

Tato dáma, která je možná docela inteligentní, ale pouze v komerčním prostoru, obhajuje své změny především touhou přitáhnout více mladých posluchačů, nalákat je moderní hudbou, svižným moderováním, zkrátka tím, co produkuje česká rozhlasová komerce už léta. Možná si nevšimla, že Radiožurnál není stanicí důchodců, ale především inteligentních a pochopitelně i mladých lidí, kteří si tuto stanici vybrali proto, aby se něco dozvěděli, aby byli logicky, uceleně a seriózně informováni o tom, co se děje kolem nich. Ti samozřejmě také poslouchají hudbu a to hudbu ryze moderní. Ale pokud ji budou chtít poslouchat, nasadí si na uši prostě sluchátka od empétrojky a je vymalováno. Pro zajímavost jsem se podíval na diskusní stránky posluchačů Radiožurnálu, plné kritiky jeho nové podoby. Převážná většina těch, pro které je proměna Radiožurnálu děsivým snem, jsou mladí lidé – studenti. Ti stojí dokonce za peticí, která se objevila na internetu a požaduje návrat k průvodnímu schématu vysílání. (http://radiozurnal.kvalitne.cz/)

S úděsem jsem tuhle poslouchal cestou v autě na Radiožurnálu sáhodlouhé tlachání odborníka na všechno, Mira Žbirky, pak jakési nepovedené bláboly Lucie Výborné, známé z Frekvence 1 a naprosto mne dorazil fakt, že jednou z důležitých postav Radiožurnálu se stala Halina Pawlovská, která se svým medovým hlasem snaží dělat mezi bulvárními zprávami jakousi rozhlasovou legraci. To už skutečně na zpravodajské stanici nemusím. Měl jsem Radiožurnál předvolen na všech radiích, ať již doma, nebo v autě. Včerejší večer jsem věnoval vymazání této předvolby a jejímu nahrazení českým vysíláním BBC. Jen doufám, že alespoň dveře této stanice zůstanou před podobnými zjeveními, jako je paní Tachecí pevně uzavřeny.