Proboha! Co to bylo? Neudržel jsem se a vykřikl tato slova po skončení včerejšího, odporně zmanipulovaného televizního duelu Bém – Kaplický na Nově. Samozřejmě šlo o Národní knihovnu na Letné. Po dlouhé době jsem se zase styděl do hloubi duše za příslušníky novinářské profese, mezi něž patřím.
Upřímně řečeno, onu necelou půlhodinu jsem doslova protrpěl. A to jsem prosím spěchal přes půl republiky, abych tento duel stihl shlédnout. Pavla Charvátová sice naoko vypadala suverénně, ale tzv. besedu naprosto nezvládla. Možná jí však křivdím a za vším stojí typická novácká dramaturgie. Besedu si totiž pěkně po svém řídil pan primátor Bém, který do omrzení opakoval své lži o jakýchsi zásadních změnách v územním plánu a architekta Kaplického neustále stavěl do role poučovaného školáčka. Noblesní pan architekt jen zíral na Bémovy drzosti a vzhledem k tomu, že nedostal téměř žádný prostor k vyjádření, myslel si asi své.
A onen hrubý zásah do územního plánu, kterým Bém tak operuje a považuje jej za tragédii? Stačí se podívat do zápisů ze zastupitelstev městských částí Prahy a každý zjistí, že k mnohem zásadnějším změnám v územních plánech dochází téměř dnes a denně. Tiše, bez povyku a bez zájmu médií. To se ovšem jedná o podnikatelské objekty, které budou na rozdíl od Národní knihovny přinášet zisky.
Vrcholem všeho byl nesčíslněkrát opakovaný, ale stále fungující novácký trik s diváckými anketami. V předtočených vstupech se objevovali především dělníci, rolníci a sporadicky i pracující inteligence, řečeno slovníkem dávno minulým. Je pochopitelné, že traktoristovi, natěrači, nebo proslavenému nováckému porotci ze Superstar Hejmovi, architektonické kouzlo Kaplického návrhu neřekne zhola nic. Po nekonečné řadě těchto amatérských hodnotitelů, pro které je knihovna hnusem, dostane slovo jediný odborník a zastánce návrhu, architekt David Vávra a ejhle, než stačí svůj názor doříci, Nova jej ustřihne v půli věty.
Řediteli Národní knihovny Vlastimilu Ježkovi, který je nyní v zoufalé situaci, mohu poradit jediné. Když si tento národ dokázal za své peníze postavit Národní divadlo, měl by si poradit i s Národní knihovnou. Veřejná sbírka by mohla být prubířským kamenem národní jednoty. Rád do ní přispěji.
