Tak už se nedivím, že bývalý oranžový poslanec Evžen Snítilý používá služby ochranky. Výplody jeho chorobného mozku totiž dokážou leckoho pořádně naštvat. Poslední perlou tohoto zákonodárce je návrh zákona, který má zlikvidovat českou přírodu.
Tyto krasavce by pan poslanec nejradiji zlikvidoval!Wikimedia
Ve sněmovně, která má máslo na hlavě a půlroční skluz v přijímání nových zákonů, se snaží prosadit radikální změny v zákoně o ochraně přírody. Podle Snítilého by mohli myslivci střílet hlava nehlava všechny chráněné živočichy, kteří se jim zrovna znelíbí. Tak by si mohl každý nimrod klidně odprásknout vlka, rysa, vydru nebo bobra. Podle Snítilého jsou to škůdci, kteří do naší přírody nepatří. Podle mého názoru nepatří do české přírody spíše pan Snítilý.
Nevím, kolik tomuto podivnému poslaneckému exempláři slíbili myslivci za prosazení tohoto paskvilu kančích stejků, srnčích hřbetů a jeleních kýt, ale jedno je jisté, myslivecká lobby zase vytáhla drápky. Je přece evidentní, kdo za tímto návrhem stojí. Ono, mít na zdi takovou pěknou trofej v podobě kožešiny rysa, to už je panečku paráda. Myslivecká jednota v současné době samozřejmě vyzývá své členy, aby udělali všechno pro podporu Snítilého návrhů. Kdysi dávno mívala naše země přezdívku Kocourkov, později přišel Absurdistán a dnes, s přihlédnutím k inteligenci poslanců typu Snítilého, by asi nejvíce seděl název Kreténistán.
Celkem pochopitelné jsou nářky rybářů na chráněné kormorány, kteří dokážou při svých hromadných náletech vylovit rybník během pár hodin. Tady má určité omezování stavů svůj smysl a úřady jej také běžně povolují. Ale při současném stavu populace vlka obecného, kterého se pohybuje v moravsko-slovenském pomezí zhruba 20 kusů, nebo u rysa ostrovida, jehož celková populace na území ČR se pohybuje okolo stovky kusů, jde o naprostý nesmysl. Jakoby nestačilo, že každým rokem skončí kulkou pytláků (možná i myslivců) desítky kusů rysů. Snítilý chce, aby byl odstřel rysa povolen z toho důvodu, že se živí lesní zvěří. To je panečku argument! Těch pár desítek rysů určitě přírodě neublíží tak, jako pan Snítilý. Pokud mu tak jde o naši přírodu, jak tvrdí, měl by si o vlcích a rysech také něco přečíst. Pak by zjistil, že jde o predátory, kteří sehrávají v přírodě zejména sanitární funkci. Napadají především ty kusy zvěře, které jsou slabé, nemocné, nebo přestárlé.
V Čechách byl rys vyhuben v polovině 19 století a teprve v posledních letech zaznamenáváme jeho postupný návrat do přírody. S touto nádhernou kočkovitou šelmou se tak můžeme setkat zejména na Šumavě, v Českém a Blanském lese, v Novohradských horách, postupně osidluje Beskydy, Javorníky, Vsetínské vrchy a Bílé Karpaty a sporadicky jej nalezneme i v Jeseníkách.
Náhle probuzený zájem poslance Snítilého o českou přírodu však nekončí u vzácných živočichů. On si tento pán totiž usmyslel, že mu v přírodě překážejí i chráněné rostliny! Součástí jeho podivné novely zákona o ochraně přírody, je i návrh, aby vzácné a ohrožené rostliny byly chráněny teprve tehdy, až na ně majitele dotyčných pozemků upozorní ochránci přírody. Podle pana poslance tedy nestačí, že máme platný seznam kriticky ohrožených druhů rostlin, které se nesmí ničit. Pokud to trochu přeženu, tak musí podle návrhu přijít ochránce přírody, u dotyčné kytičky zapíchnout cedulku, že tato rostlina je chráněná a pak teprve se jí nikdo nesmí dotknout! Do té doby si ji můžete natrhat třeba celý pugét…
Uhozené nápady poslance Snítilého jen dokládají neúnosný stav českého parlamentu, ve kterém tráví někteří poslanci již drahnou část svého života a postupně blbnou. Svou inteligenci nám čas od času předvedou podobně jako Kateřina Jacques se svými znalostmi o biomase, nebo pan Snítilý s návrhem na likvidaci vzácných živočichů a rostlin. Už je skutečně na čase, aby byl tento zákonodárný sbor rozprášen do všech světových stran. Je ovšem jen na nás, zda si do toho nového nezvolíme stejné inteligenty, jací jsou v tom stávajícím.
