Je nejvyšší čas vypadnout z tohoto státu

Česká republika vyhlásila svým občanům válku. Zatímco my se mezi sebou přeme, zda jsou lepší oranžoví, modří, rudí či zelení, stát nás okrádá a ostrakizuje, kde může. A je zcela lhostejno, kdo je právě u moci.

Ono je to všechno takové nenápadné, tak například v oblasti motorismu bodový systém. Je skutečně zaměřen na piráty silnic? Kdeže! Jde jen o to vybrat co nejvíce peněz na pokutách za banální přestupky, zatímco na skutečné gaunery je policie krátká a tvrdí, že má pomalá auta a padouchy nemůže dostihnout. Oni by snad chtěli závodit?! Je v době vyspělých komunikačních technik skutečně tak složité, aby v bodu A policie zjistila závažný přestupek a v bodu B jiní policisté pachatele zadrželi? Ale pojďme dál…

Máte psa, držíte ho na vodítku a to je delší než metr dvacet? Pokuta! Vyplivl jste žvýkačku na tramvajové zastávce, okupované opilými bezdomovci? Pokuta, zatímco za policistovými zády močí bezdomovec na lavičku. Možná je to úsměvné, ale mně to přijde spíše k pláči.

Tento stát si už téměř dvacet let nedokázal poradit s prostitucí, kde unikají miliardy. Nedokázal se vypořádat s lidmi, kteří zruinovali a rozkradli obrovské, druhdy státní majetky. A dodnes se nedokáže vypořádat s politiky, kteří mají na kontech miliony a je veřejným tajemstvím, odkud a hlavně za jakých podivných okolností je získali.

Pokud obyčejný člověk staví dům, ví, kolik ho co stojí. Řekněme, že finální částka činí dva miliony se vším všudy. Pokud bude stejný dům stavět stát, díky „transparentnímu“ zadávání veřejných zakázek přijde na nejméně desetinásobnou částku. K tomu jen osobní zkušenost z regionu: Jisté město chtělo cosi postavit a vyhlásilo veřejnou soutěž. Málem vyhrála malá firma, jež dříve působila rovněž jako subdodavatel firmy velké – a ta se zmíněné soutěže rovněž zúčastnila. „Naštěstí“ se oba šéfové sešli a ten z té větší přinutil toho malého změnit nabídnutou cenu, jinak by s ním už nikdy nespolupracoval. Nezbylo než kývnout a tak město stavělo mnohem a mnohem dráž…

Nejhorší je to s vymahatelností práva. Dlužníci se smějí věřitelům, soudci rozhodují podle momentálního rozpoložení a tak bychom mohli mluvit dál. Pověstné „porcování medvěda“ ve Sněmovně je už jen onou třešničkou na dortu, kdy miliony jdou nejen kamarádům, ale i do rodinných firem. Tady je najednou celé široké politické spektrum jednotné a nikdo se ani nezačervená studem. Jen obyčejný občan platí a platí. Jsem zvědav, kdy se zpoplatní návštěva městského parku, chůze po ulici či výhled z okna…

Morálka našich politiků, o té raději nemluvit. Výměny manželek za mladší, dokonce i mnohoženství, milenecké dvojice v nejvyšších funkcích, to už nikomu nepřijde divné. Mně ano. Kdybych byl mladší, okamžitě bych z České republiky zmizel, bohužel už to tady budu muset doklepat. Ale právě proto těm dnešním mladým vzkazuji:

Pokud chcete něco poctivě dokázat, je nejvyšší čas vypadnout z tohoto státu!

Foto: tygriraj.blog.cz