Co Čech, to kolaborant. Také si plivnete na hrob vašich předků?
Můj děda vstoupil do KSČ někdy na sklonku roku 1945. Přestože svým způsobem uznával masarykovskou republiku, zároveň si pamatoval tehdejší nezaměstnanost a bídu. Mnichovská dohoda a následné události ho přesvědčily, že Západ zradil. Žil v pražských Holešovicích, kde boje v květnu 1945 byly skutečně tvrdé a netušil nic, jako drtivá většina českého národa, o sovětsko-americké dohodě o demarkačních liniích. Z jeho prostě lidského hlediska nás – a hlavně jeho Holešovice - osvobodila Rudá armáda. Děda si velmi dobře pamatoval předvolební sliby prvorepublikových stran, z nichž se žádný nikdy neuskutečnil, tak logicky uvěřil té partaji, co z jeho pohledu přinesla svobodu pomocí Rusů a navíc v roce 1938 nezradila.
Takových dědků a bab bylo po celé republice hafo, přidaly se k nim i mladší generace. Zcela logicky, ta mnichovská zrada Západu v nich nedlouho po skončení války musela rezonovat. A divíte se jim? Nikdo z nich nemohl tušit, co „socialismus“ v ruském podání přinese, nicméně očekávali, že se budou mít lépe. Svým způsobem se to dědovi podařilo, žil v bytě 1+0, pak 1+1 a nakonec v tři plus jedna, dlužno však podotknout, že měl pět dětí, ty se množily a v tom posledním kvartýru nás žilo minimálně dvanáct.
Tolik o dědovi, komunistovi. Vlastně ne, ještě jeden podotek. Za heydrichiády, kdy za ukrývání nenahlášeného člověka hrozil trest smrti celé rodině, on tak na týden učinil. Umíte si to vůbec představit? Riskoval život svých pěti dětí, nejmladšímu bylo tehdy půl roku. Moje maminka si jen pamatuje, jak je táta nutil jít brzy spát, aby toho nočního hosta nezaregistrovali. Máma však dělala, že spí, hosta si prohlédla, ale nikdy nezjistila, o koho se vlastně jednalo. Nevěděla to ani babička, host po týdenním přespávání zmizel a už se nikdy neobjevil. Údajně se jednalo o jednoho z členů ilegálního ÚV KSČ.
Čas oponou mávnul, přišel rok 1968 a děda dělal vrátného na Magistrátu hlavního města Prahy, když ho v srpnu obsadili Rusové. Chovali se tam jako mocipáni a tohle děd vydýchat nemohl. On, komunista, který za protektorátu pomáhal potřebným a do KSČ vstoupil díky osvobození Rudou armádou, se náhle cítil ponížen a jeho srdce to nevydrželo.
Nevím, jak by se na mě dnes můj děda díval, neb komunisty nemám příliš v lásce, ale vím, jak by se na něj dívali ti dnešní „demokraté“, kteří svoji statečnost osvědčí tak leda v demonstracích za kšeftíky „umělců“ České televize. Jen by mě zajímalo, zda by za ty „umělce“, lépe řečeno kšeftmany, byli ochotni nasadit svůj život, či život své rodiny, jako můj děda.
A úplný závěr: Dědo, byť jsi byl pomýlený komunista, nepřestanu si tě vážit! Svým postojem zvláště za protektorátu a heydrichiády jsi dokázal, že jsi mnohem statečnější než ty tisíce dnešních tlučhubů, co se tak leda zmůžou na urážky prezidenta, za něž jim nic nehrozí.
Aleš Presler
O čem se nemluví: Jan Werich, moudrý muž a klaun, anebo ultralevičák?
Národní umělec Miloš Kopecký odmítal číst knihy o národním umělci Janu Werichovi (a že jich vyšla za všech režimů spousta), neb z jeho hlediska byly nadnesené.
Aleš Presler
Slovo do pranice: Fakt jsme za normalizace tak trpěli?
Podle novodobých (zhruba tak pětadvacetiletých) „historiků“ to bylo takto: Obchody prázdné, chyběly banány a toaletní papír, v každé hospodě seděl fízl a čekal, až pronesete protistátní poznámku, aby vás následně zatkl.
Aleš Presler
O čem se nepíše: Vzpomínka na 21. srpen 1975.
Zatímco se tady na blogu rozmohlo psaní o tom, jak kdo prožil srpen 1968 a jak se choval statečně, přináším příběh o sedm let pozdější. A je o skutečném hrdinství!
Aleš Presler
Chceme neutralitu, znělo republikou. Aneb v roce 1968 nás „Západ“ zradil již podruhé.
Soudržnost našeho národa jsem zažil jen dvakrát. V roce 1968 (před i po srpnem), pak v listopadu 1989. V prvém případě mi bylo necelých dvanáct let, věk v tom druhém si lehce spočítáte sami.
Aleš Presler
Bylo nás šest. Aneb nejlepší (no možná nejhorší) sex mého života.
„Začalo to docela nenápadně. Víte, já ležel předevčírem s manželkou v posteli a bavili jsme se o tom, jak se oba stydíme, kam se ta naše česká politika a naše republika s ní dostala.“ Napsal jistý diskutér a bloger.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Auto vjelo na chodník a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Poslanci kývli na zákaz prodeje zemědělské půdy cizincům ze třetích zemí
Přímý přenos Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy schválila Sněmovna. Nemají na ní do budoucna vznikat...
Byty za peníze z korupce. Vyšetřování na Ukrajině ukázalo na nemovitosti v Praze
Premium V tuzemské bezpečnostní komunitě se už dlouho spekuluje o tom, že část milionů z korupce kolem...
Status umělce nemá nic společného se socialismem, hájí se ministr Baxa
Vysíláme Vládou prošla novela zákona, která přichází s novým pojmem: status umělce. V Rozstřelu o návrhu...
Do školy v Litvínově vnikl muž. Policie ho pak našla v obchodě, kde kradl
Několik policejních hlídek včetně psovoda a speciální pořádkové jednotky zasahuje u gymnázia v...
Prodej podílu rodinného domu, Žehušice, pozemek 2987 m2
Zahradnická, Žehušice, okres Kutná Hora
2 495 000 Kč
- Počet článků 325
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3270x