Suchej únor aneb Jsme národ pijanů

Měsíc bez jediné sklenky alkoholu. Páteční večer bez piva, sobotní večer bez piva, sportovní přenos bez piva, oslava bez přípitku. Kampaň Suchej únor dnes finišuje, jejím cílem bylo upozornit na přílišnou konzumaci alkoholu v ČR.

Konzumace alkoholu je v České republice povážlivě tolerována a považována za normální a přirozenou. Pivo k obědu, pětipivo po práci, štamprle na kuráž, láhev rumu na vodácký výlet, basa piva při stavbě domu nebo rekonstrukci je pro většinu z nás neodmyslitelná.

Na následky pití alkoholu u nás ročně umře pět tisíc mužů, přes 1 000 000 jich je ohroženo závislostí na alkoholu. Přitom pití alkoholu se stalo typickou vlastností utvářející českou národní identitu. Jedna z charakteristik, kterou o nás v zahraničí vyjmenují jako první, je právě výrazná záliba v konzumaci alkoholu. Pravidelně se umisťujeme na prvních místech v pití piva, vloni jsme dosáhli 286 piv na hlavu za rok. A to se do této průměrné hodnoty započítávají ženy, děti a abstinenti. Pití alkoholu je česká tradice, utkvělý národní zvyk a společenský automatismus, který si předáváme z generace na generaci a na který jsme bohužel velmi hrdí. Pijeme před vlastními dětmi, které tak odmala získávají dojem, že pít alkohol je normální. Na abstinenty se posměšně díváme jako na asociální členy veřejného života. Přitom normální je nepít, alkohol je totiž droga.

A drogou z nejhorších. Nelze sice alkohol ve škodlivosti poměřovat s tvrdými drogami jako je heroin nebo crack, kde hrozí, že se závislými stanete už při prvních užitích. Ale alkohol je drogou nejhorší, protože je na rozdíl od tvrdých drog legální, tedy volně dostupný a společností na rozdíl od tvrdých drog hojně tolerovaný a nepovažovaný za hranou společnosti. Kvalifikujeme jej jako běžnou součást života a konzumační nápoj v restauracích a obdobných zařízeních. A v nich bují jeden ze základních kamenů úrazu.

Pivo konkrétně je jak známo nejlevnějším nápojem podávaným v restauracích a hospodách i proto, že se navrhovaný zákon o zavedení jednoho nealkoholického nápoje lacinějšího než pivo nepodařilo prosadit. Přiznejme si, že ani ony nealkoholické nápoje prodávané v restauracích svým obsahem cukru a barviv zdravotní stav těla nezlepší, ale nelze si na nich vytvořit těludevastující závislost.

Jádrem problému českého alkoholismu je tak obecné posuzování alkoholu a zejména piva jako neškodného nápoje, zlehčování jeho nadužívání a cena nealkoholických nápojů v hospodách. Na závěr se hodí jedno malé odlehčení. A to fakt, že nebýt alkoholu, mnoho z nás by se vůbec nenarodilo.

A jak dopadl můj Suchej únor?

Protože patřím do rizikové skupiny mužů na hranici závislosti alkoholu, zapojil jsem se do měsíčního půstu. Abych zjistil, jestli vůbec dokážu měsíc nepít a jaké fyzické a psychické změny pocítím. První dva týdny únorové výzvy byly nejtěžší v momentu, kdy nastal víkend. Jako magnet mne to v těchto dnech přitahuje do hospody. Ne primárně se opít, ale stát na baru, zabít volný večer a pobavit se. Ty dva týdny jsem vydržel a hospodu navštívil po patnácti dnech s jistějším pocitem, že odolám. Což o to, odolal jsem celkem snadno, ale co má abstinent v hospodě pít? Žluté a černé limonády obsahují snad 50 kostek cukru a jejich poloviční množství stojí stejně jako půllitr piva, perlivá voda a točená limonáda pivo cenově dokonce převyšují. Druhou překážkou je společnost, která vás obklopuje. Cesty abstinenta a člověka popíjejícího alkohol se po dvou hodinách značně rozcházejí, a tak abstinentovi nezbyde, než zaplatit tři limonády a vydat se domů.

Měsíc jsem tedy vcelku snadno vydržel nepít. Jaké změny na svém těle a mysli pociťuji? Finanční situace se abstinencí nezlepšila. Jak již bylo řečeno, cena nealkoholických nápojů převyšuje cenu těch alkoholických. Výraznou změnou je doba a kvalita spánku, protože mi stačí spát sedm hodin a cítím se dostatečně vyspalý. Fyzicky a psychicky se cítím stále stejně, abstinencí se však změnily mé chutě. Absence cukru obsaženého v alkoholu, který jsem přestal pít, se po týdnu začala projevovat silnou chuťí na sladké. Největším a nejzásadnějším zjištěním je pro mne náhlé opovržení kamarády z mokré čtvrti. Společnosti, která je všudypřítomná a vytváří podhoubí pro to stát se alkoholikem.