Pochvala, zastání na veřejnosti, popřání hezkého dne, slova či pojmy, u kterých hrozí, že za pár let zmizí z našich slovníků v propadlišti dějin.
A také je známá pravda, že v nouzi nebo chcete-li krizové situaci poznáš přítele. Nakonec chvilky filozofie uveďme, že pochval není nikdy dost.
Bydlím již 10 let v malém malebném městě Unhošť nedaleko od Prahy,Již druhé volební období nám na radnici "vládne" žena. Při jedné z našich diskusí při kávě jsem nabídl paní starostce, že by neuškodilo napsat pár pozitivních slov o práci radnice. Bohužel tento návrh zapadl ve víru dějin a tak využívám "syndromu viru", abych v této nelehké době napsal pár slov chvály na adresu radnice a zastupitelů města.
Doprava. Někdy se až po intenzivnějším pozitivním prožitku vkrade do myšlení člověka když nic jiného, tak alespoň tichá pochvala toho, kdo stál za oním pozitivním prožitkem. Pro mně jím byla paní starostka, která svým dílem přispěla k velkému zlepšení úrovně dopravní dostupnosti, navýšení počtu linek a jejich intervalové četnosti.
Pečovatelská služba. Možná právě až tato kritická situace, kterou každodenně tak intenzivně prožíváme a která se nás tak celistvě dotýká, si uvědomujeme důležitost pečovatelské služby.. Je obdivuhodné, až se nebojím v této době použít slovo "hrdinské" konání veskrze všeliké všech tří dam, které se touto činností v Unhošti zabývají. Vždy s úsměvem a ochotou.
Děkuji mé milé město
