Bylo rok po invazi. Po sprosté a nehorázné okupaci vojsk slovutné Varšavské smlouvy, z nichž tu pak zůstala na "dočasnou" dobu dvou desetiletí vojska pouze sovětská, aby nás chránila před plíživou kontrarevolucí.
Nebudu psát o dosud nevyjasněných velezradách, mocipánech s tituly z VŠP ÚV KSČ, kteří byli navíc špatnými krejčími. O tom se psalo a píše dost. Pro mě, respektive v mé paměti, zůstané tento měsíc měsícem spojeným se smíšenými prožitky.
V té době ještě režim povoliil letní tábory s výukou anglického jazyka. Tento tábor, na který vzpomínám, organizovala organizace, nazvaná Obvodní kulturní dům pro Prahu 4. Ostatně celý školní rok, a ne první, jsem byl ve zdejších kurzech žákem právě angličtiny. Učili mě zkušení lektoři, z nichž někteří ještě pamatovali svoje dlouhodobé pobyty v Anglii. A stejní kantoři nás učili i na letních táborech.
Tábor byl situován do půvabného prostředí Bělče nad Orlicí v okrese Pardubice. Stany stály nedaleko hezkého rybníka, jak stvořeného z pera pana Vančury. Dopolední čas včetně sobot byl věnován samozřejmě výuce gramatiky, konverzace a reálií. Odpoledne byl čas na "blbnutí" a večer jsme hlavně my, co se jim už dostatrečně zapalovala lýtka, trávili se svými táborovými, nicmíéně pubertálními, láskami. Při kytaře a zpěvu písní Karla Kryla a z "magiče" se linuly písničky brouků z Liverpoolu.
Často byly naším zvukovým průvodcem letadla našich spojeneckých, dočasně umístěných, "přátel" z armády Sovětského svazu. A přišel 21. srpen. Nevím, komu se povedlo sehnat a kde dostatečné množství černého krepového papíru, ale bylo ho dostatek na jakési stuhy, které jsme přišpendlili jako připomenutí invaze na celtové střechy od stanů. V ten moment se spustiila lavina. Soudružka ředitelka OKD, jakožto vedoucí tábora, začala křičet a strhávat tyto "ozdoby", hystericky povykujíc něco ve smyslu politické provokace.
Byla to doba zrání a umlčování. A mx jsme ještě ne plně chápali, proč nám ty černé krepáky strhávala soudružka ředitelka ze stanů. Všichni jsme v tom tehdy viděli jakousi zbabělost. Ale nebylo to tak černobílé. To jsme ještě netušili, že normalizátoři zasáhnou a příští rok bude tábor konán naposledy.
