Pamatujete si na ten dotazník uchazeče o zaměstnání, který jako vtip koloval mezi lidmi za bývalého režimu? Byl tam bod s názvem "Máš-li vyšší vzdělání, nech si ho pro sebe". Jsme více jak dvacet let po listopadu 1989 a vtipem už to dávno, dávno přestalo být.
Za bývalého režimu jste samozřejmě museli na určíté funkce mít vysokoškolské vzdělání. A dostat se někdy na vysokou školu i za cenu dálkového studia nebyo vůbec lehké. Tak si mnohoi podniků vymyslelo jakési čtyřsemestrální strudium v pokud možno podnikovém vzdělávacím institutu, které bylo zakončeno zkouškami a poté získáním věhlasného titulu dipl. tech., který měl ale jen a jen pro ten daný podnik nahrazovst vysokoškolské vzdělání. Mimo podnik neplatil.
A dnes? Se vzděláním se roztrhl jakýsi pomyslný pytel. Ani nejde pomalu spočítat, kolik vysokých škol je u nás v zemi akreditováno a koli má nostrifikované tituly, na těchto školách získané. Za určitý obulus si můžete svým způsobem koupit i vysokoškolský titul typu MBA či jiný. Bohužel, úroveň těchto škol je v mnoha případech nsaprosto sporná a tak se stává, že dokonce znalosti, na takovéto škole získané jsou veškeré nijaké. A vy nebo váš zaměstnavatel vysolil několik desítek tisíc za takto získaný diplom, na němž se skví vaše jméno ověnčené nějakým titulem.
Jsou však obory, jako je třeba zdravotnictví, kde už i kvalifikované sestry jsou kvůli konkurenceschopnosti vzdělání na trhu práce povnny mít vysokoškolské vzdělání nejméně na stupni bakalář, tedy Bc. Jak mi bylo několika sestrami nezávisle na sobě potvrzeno, i když už mají v kapse a na vizitce v nemocnici uvedený takto získaný titul na některé lékařské fakultě univerzitního typu, která má ve svém portfoliu program právě pro vzdělávání právě zdravotních sester a bratrů, a často pokračují i dále a končí magisterskými diplomem, je jim to k ničemu. Určitě skutečnost, že vlastní regulérně získaný titul, spojený se státními zkouškami a někdy i diplomovou prací a její obhajobou, nemá spojení na vyšší plat. Takže nejedna sestra končil svoje vyprávění povzdechem, že kdyby jí bylo znovu oněch krásných patnáct let a ona se měla veskrze znovu rozhodovat o svém budoucím povolání, do zdravotnictví by určitě už nikdy nevkročila.
Mám jen strach, že díky této vládnoucí garnituře si opravdu mladí lidé budou muset vyšší vzdělání nechávat pro sebe.
