Jako přes kopírák - vražda Jo Coxové a vražda Ylve Anna Maria Lindh

Británie a celý svět jest otřesen vraždou Britské poslankyně Jo Cox. Málokdo už ovšem ví, že existuje jiná vražda evropské političky, která se té součastné - hlavně okolo vnitropolitické situace - podobá jako vejce vejci

Píše se 16 červen 2016. Do klíčového, dalo by se říci světodějného referenda o BREXITU, tedy o tom, zda Velká británie setrvá nebo vystoupí z EU zbývají dny .  Příznivci Brexitu sílí, příznivci eurokomformního křídla ztrácejí. Poslední trozdíl je přes 10 procent ve prospěch Brexitu.

A tehdy je šíleným padesátidva letým mužem na ulici za bílého dne ubodána významná  postava kampaně REMAIN, 41 letá Jo Cox.

S pohledu příznivců Brexitu je o vraždu nepotřebnou a zbytečnou. Kontraproduktivní, neboť tato politička jejich pozici neohrožuje.

Okamžitě je vrah přinejmenším novináři ztotožněn s Britskými zastánci Brexit.  Kampaně obou směrů jsou sice pozastaveny, nicméně jakákoliv zmínka o jo Coxové funguje jako kampaň proti brexitu.

Preference odpůrců Brexitu rostou díky sympatií s obětí a příznivci Brexitu mají pomalu obraz těch co ukrucují kočičkám hlavičky a žerou malý děti. Ne sice v médiích ale v myslích Britů.

A do referenda zbbývá pár dní.

Vražda, která měla tak podobný scénář,  jakoby  vražda Jo Coxové byla její kopií,  se udála v roce 2003 ve Švédsku.

Ylva Anna Maria Lindh , (19 června 1957 – 11 září 2003)  byla političkou Švédské sociálně demokratické strany. Byla těžce pobodána 10 srpna 2003 a v brzkých ranních hodinách 11 srpna zemřela. V té době byla ministryní zahraničí.

Podzim roku 2003 byl ve Švedsku horký. Na 14 září roku 2003 bylo totiž vyhlášeno referendum o tom, zdali má Švédsko začít místo národní měny používat EURO.  Vrcholily kampaně jak europříznivců, tak euroodpůrců. A Europříznivci v této kampani prohrávali.

Ylva Anna Maria Lindh   jako přední politička proevropské Švédské sociální demokracie , byla jedním z vedoucích mluvčích a jednou z tváří bilboardů kampaně PRO EURO. V den její vraždy se její obličej objevil na billboardech po celé zemi.

10 srpna při nákupu v obchodním domě Nordiska Kompaniest, kde bez ochranky (sic !) kupovala oblečení na zítřejší televizní debatu o přijetí/nepřijretí Eura,  byla kolem 16 hodiny přepadena a těžce pbodána. V kritickém stavu byla převezena do  nemocnice, kde následující den svým zraněním podlehla.

Až 24 srpna byl zadržen pachatel. Mijailo Mijailović .  A jako náhodou byl novináři identifikován stojící v prvních řadách při projevu  politika z švédskách Liberálů (tehdejší odpůrci eura) a leták této strany vyhodil do odpadu těsně po vraždě.

Podle některých údajů byl před pěti dny před incidentem  propuštěn z blázince, měl za sebpou dlouhou historii mentálních problémů a odsouzení za násilný trestný čin.

Scénář téměř jako přes kopírák. Podívejme se co vše mají obě dvě vraždy společné

1: vnitropolitická situace. Blíží se referendum o zásadní otázce. Názorové střety proEU a antiEu táborů.

2: Průzkumy ukazují, že anti-Eu názory vítězí.

4: Vraždy na veřejných místech.

5: Nulové zabezpečení, chybějící ochranka...

6: Obětí politička, tvář a mluvčí kampaně, žena. Smrt ženy (matky) vždy budí velké emoce.

7: Vrah je v obou případech duševně vyšinutý samotář s dlouhou historií mentálních problémů medikace a léčby.A do duševně narušených pacientů není problém implantovat cizí myšlenky...

8: Pokus o ztotožnění vraždy s jejími politickými protivníky (odpůrci EU, opozicí a pravicí)

9: Motiv pro pravici a euroodpůrce vychází značně nesmyslný, neb  dle průzkumů vítězí a nemají takové činy zapotřebí. 

10: Ukončení kampaně k probíhající události. Jest tu však také jeden podstatný rozdíl. Ukončení  kampaní ve švédsku poškodilo především příznivce Eura, protože jejich kampaň byla řádově masivnější.

11.: Vlivem solidarity s obětí  se dle některých průzkumů mění poměr sil a   přibývají příznivci názoru, který zabitá osobnost zastávala. 

Závěry, nechť si ctěné čtenářstvo učiní sami. Tím komformním může být třeba tvrzení, že je vidět že vypjatá politická situace "probouzí šílence". Tím méně komformním, ale snad nejméně kontroverzním může být závěr, že vrah Jo Cox o vraždě Ylva Anna Maria Lindh věděl a byl to tzv "napodobovač".

Ostatní nabízející se závěry nechám na vůli a úvaze čtenářstva.

Kdybych však byl konspirátor, poznamenám asi, že to tehdy ve Švédsku trochu zkazili.  Přeto že se jedná o veřejné místo, podařilo se pachateli prchhnout, místo aby byl zatčen okamžitě. Zatčen byl  až dávno po referendu a jeho ztotožnění s pravicí a s antiEuro názorem tak už nemohlo nic ovlivnit. Nasvíc od samotného atentátu do referndda bylo příliš málo času  na to aby lideé pod vlivem emocí konvertovali k tomu správnému názoru. Výsledky švédského tehdejšího referenda naznačují, že se lidé sice dali částečně ovlivnit, nicméně ke zvratu situace to nestačilo. To v Británii takové chyby nedopustili. Pachatel zadržen prakticky ihned, spojení s pravicí a Brexitáři už v prvních minutách. Kampaně jsou sice pozastaveny, ale jakákoliv zmínka o jo Cox je vlastně skrytoui ka,mpaní proti Brexitu. A tak dále  neb se předvolební průzkumy otočily z převahy  10 procent pro BREXIT k převaze 5 procent pro REMAIN. Ale pravda je tam venku a coby obyčejný smrtelník, mohu si myslet cokoliv.

PS: Můžete mě mít za cvoka. Ale  nejsem sám, v době psaní článku si souvislosti povšimla i některá média, odkaz 1.  Odkaz 2