9. 4. 2013 se v BIO OKO uskutečnilo promítání filmu PRAHA-VÍDEŇ A ZPĚT… a následovala debata s primátorem hl. m. Prahy Bohuslavem Svobodou, poslankyní Lenkou Kohoutovou, paní Suzzanne Lettner z vídeňského Magistrátu, Olgou Kunešovou jako organizátorkou akcí „s kočárkem Prahou“, Erikem Čiperou za o.s. Asistence a mnou za cestovní agenturu Bezbatour. A jaké si odnáším pocity?
Již první slova pana primátora mne velice zarazila: „Vídeň začala s bezbariérovými úpravami chodníků již v roce 1989, kdy my jsme se teprve zbavili komunistického režimu. Koncepce bezbariérovosti vznikla ve Vídni v roce 2003, takže má 13 let náskok.“ To jsou argumenty, kterým nerozumím. Vídeň za 13 let stihla mít kompletně bezbariérovou dopravu. V Praze se bariéry začaly odstraňovat minimálně v polovině 90. let a dalších 12 let nám má trvat (což je, dle mého, velice optimistický odhad) se dostat do finální fáze.
Namítl jsem panu primátorovi, že se Praha v investičním plánu do roku 2015 zavázala vydat na bezbariérové úpravy starších stanic metra více než 1,3 miliardy Korun a v konečném důsledku to nebude ani polovina, jelikož mnoho těchto peněz mají pokrýt evropské fondy. Sice se do roku 2015 zpřístupní 7 stanic metra (o čemž rovněž lehce pochybuji), ale mohlo bych jich být při dodržení tohoto plánu i více a do data 2025 bychom mohli řešit další problémy, kterých není málo.
S paní poslankyní Kohoutovou jsem mohl souhlasit v tom, že potřeba řešit i bezbariérovost veřejných budov. Překvapila mne však myšlenka, že by mohl vzniknout nadační fond na odstraňování bariér. Nutí mě to k zamyšlení, zda je to etické? Jde přece o veřejný prostor a veřejný zájem. Proč pak nevznikl nadační fond na stavbu tunelu Blanka, kam by si automobilisté přispívali na jeho výstavbu? Proč přenášet zodpovědnost místních samospráv na soukromé subjekty? K čemu si pak platíme daně? Kdyby se Praha chovala jako dobrý hospodář, mohla si navíc již stamiliony ušetřit na výstavbě výtahů na Národní Třídě, Můstku, Andělu, Českomoravské či Náměstí Republiky. Stačilo zapojit developery, kteří zde stavěli obrovské projekty, do bezbariérového zpřístupnění metra. Tak se to koneckonců v Evropě běžně dělá. Další otázkou je, zda se to podaří alespoň na Invalidovně, kde má vzniknout další velká administrativní budova.
Když má Praha tolik peněz, že je takto může vyhazovat, proč se k bezbariérové Praze dostaneme až v roce 2025? V předvolebních debatách (v r. 2010) všichni slibovali bezbariérové metro do 4 let, kromě pana Hány z ODS, který sliboval 8 let. Proč koncepce bezbariérovosti nevznikla také v roce 2003 jako ve Vídni, když jsme tu již demokracii měli? Nebude to tím, že vlády ODS v Praze měly priority jinde? Nepovažovali bezbariérovost za nadstandard?
Debata v OKU ve mně vyvolala dojem, že to stále ještě jako něco navíc vnímáno je. Musíme si však uvědomit, že veškeré snahy o sociální integraci bariérové prostředí nejen v Praze devalvuje a prodražuje. Inkluze nikdy nedosáhneme, pokud budeme mít bariéry venku, ale i v sobě a našich hlavách. Politici by nám v tomto měli jít příkladem a ty psychické bariéry zbořit především u sebe a přestat přepočítávat lidskou důstojnost a svobodu na peníze.
Film PRAHA-VÍDEŇ A ZPĚT... můžete vidět zde: http://www.youtube.com/watch?v=riQsq2bXUBE
Záznam debaty najdete zde: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/222063-diskuse-s-primatorem-svobodou-o-verejne-doprave-bez-barier/
