Současné filmové série vyžadují od diváka značnou trpělivost. V případě série „Hunger Games“ jsme museli čekat dlouhé čtyři roky, abychom se dozvěděli, jak zvládne Katniss Averdeen (Jennifer Lawrence) svou vzpouru proti Capitolu.
Když převedl v roce 2012 režisér Gary Ross na plátna kin knižní sérii Hunger Games od Suzanne Collins, zapůsobil první díl na diváky jako zjevení. Značně naturalistický vyobrazený souboj mladistvých hrdinů o přežití v bizarní televizní show měl emotivní náboj a dovedně upozornil na fakt, kam až může dospět žánr tzv. reality show. Film měl jedinou závažnou chybu, jelikož se nedovedl rozhodnout, zda má jít o přístupnou podívanou pouze pro mladé diváky nebo rodinnou zábavu, která by zaujala i jejich rodiče.
Od roku 2013 převzal režisérské křeslo Francis Lawrence a hned druhý díl série se mu báječně podařil. Postoupil od dětské podívané k dospělému vyobrazení souboje o přežití v mnohem sofistikovanější aréně a navnadil diváky na finálový díl. Ten byl z důvodů maximálního finančního vytěžení předlohy rozdělen do dvou dílů, takže po loňské poměrně nezáživné první části, která pouze naznačila, jak se bude povstání vůči Capitolu rozvíjet, teprve letos dospěla celá série do skutečného finále.
„Hunger Games: Síla vzdoru 2. část“ („Mockingjay part II.“) dovádí do konce povstání vůči Capitolu. Jakkoliv film nešetří akcí, ani romantickou zápletkou, mám pocit, že autorka ve třetím díle poněkud „vařila z vody“ a „Síla vzdoru“ celkově není tak divácky zajímavá, jako první dva díly série, které se týkaly převážně her v aréně. Více se řeší psychika jednotlivých hrdinů a snaha „nějak“ sérii zakončit, než akce.
Ačkoliv mám ze závěru poněkud rozpačitý pocit, z mého pohledu se celá série povedla. Zažehla supernovu herečky Jennifer Lawrence, ačkoliv to byla její teprve druhá výraznější role (po filmu „X-Men: První třída“). Zviditelnění v sérii „Hunger Games“ ji dovedlo do filmu „Terapie láskou“, za který získala v roce 2014 Oscara. Nyní se o ní hovoří jako o nejtalentovanější herečce americké nejmladší herecké generace.
Velmi zdatně jí herecky sekundovali zkušení herečtí matadoři Woody Harrelson (Haymitch) nebo dnes již, bohužel, zesnulý Philip Seymour Hoffman (Plutarch). Absolutorium zaslouží Donald Sutherland, který na malém prostoru zahrál prezidenta Snowa jako skutečně odpudivé monstrum. Herecky na sebe upozornil i Liam Hemsworth (Gale - Hurikán), bratr slavnějšího Chrise („Thor“).
Příznivce celé série zřejmě nemusím k návštěvě rozuzlení nijak vybízet. Mohou se těšit na technicky dokonalou, akční podívanou a poněkud překombinovaný závěr s lehce nasládlým nádechem, který sice neurazí, ale ani nenadchne.
Moje hodnocení: 70%
