Spravedlnost je slepá. Vidí jen důkazy, fakta a argumenty, předložené v trestních případech lidmi, činnými v trestním řízení, policisty, soudci, advokáty. Tyto důkazy a argumenty mohou být pádné, stejně jako podvržené, nedůvěryhodné, či neprůkazné a tak sama spravedlnost nic nezmůže a případy mohou končit spravedlivým rozsudkem, stejně jako blamáží a osvobozením darebáka.
Případ doktora Ratha je ovšem jiný. On, na rozdíl od mnoha a mnoha ostatních, dostal možnost se veřejně před celým národem hájit ve sněmovně. Předložit své argumenty, dokázat svou nevinu. A právě způsob, jakým tak již podruhé v pátek učinil, mě přesvědčuje víc, než jakékoliv pádné důkazy, že je vinen.
Očekával bych proslov zlomeného člověka. Člověka zlomeného nespravedlivým obviněním, zlomeného křivdou, která byla učiněna a snažícím se přesvědčit všechny o své nevině. Nic takového ovšem David Rath neudělal. Kromě toho, že uvedl, že je nevinný, což jako mantru opakuje každý delikvent, předvedl svůj standardní projev, zbavený jakékoliv pokory a sršící zášť na všechny okolo.
A nejen to. Je vidět, že pobyt ve vězení jej částečně nalomil. Slabost, s jakou žadonil ještě před několika dny o své propuštění z vazby je nedůstojná chlapa. Nazývat pobyt v současných věznicích, což jsou proti žalářům století minulých, či komunistických, skvěle vybavená „sanatoria pro delikventy“, torturou, může skutečně jen člověk, který si nevidí na špičku nosu.
Místo toho, aby zatím pobytem ve vězení nabyl rozumu, ztratil poslední zbytky soudnosti. Na jedné straně hovořil o svém stálém levicovém přesvědčení a na druhé straně nazval několik domů, které mu policie zabavila, lehce nadstandardním bydlením. To si opravdu myslí, že každý ze sociálně slabších, na které by se převážně měla levicová politika orientovat, vlastní „několik lehce nadstandardních domů“?
Do uší bijící je pak jeho srovnávání vlastní "rozkrádačky" s případy politických vězňů například Horákové a Havla. Nevím, jak by mluvili ve své veřejné obhajobě oba uvedení, protože k žádné takové nikdy nedostali příležitost, ale předpokládám, že by se v prvé řadě hájili a nedštili síru na orgány činné v trestním řízení a paní Bradáčovou a ministra Kubiceho. Ve své době by si to nemohli ani dovolit.
Projev Davida Ratha ve sněmovně nebyl obhajobou. Jednalo se o standardní vystoupení poslance, který místo obhajoby předvedl levicový, agresívní předvolební projev. On i další řečníci, například Jiří Paroubek nebo Jiří Šlégr se více soustředili na očerňování jiných, na medializaci jiných případů „rozkrádaček“, jako jsou případy CASA, PROMOPRO a další, než na skutečné argumenty proti Rathově obvinění a důkazy zdůvodňující jeho nevinu.
Proč? Pravděpodobně proto, že žádné argumenty a důkazy nemají. A mě, upřímně, přestože jsem si vědom, že podezřelých případů je celá řada a celá statní správa, nikoliv jen vrcholoví politici, je prohnilá korupcí, v případě obviněného Davida Ratha nezajímá, kolik dalších případů ještě, doufám, bude odhaleno.
Mě zajímá, aby David Rath, pokud se provinil, dostal spravedlivý trest. Dle mého vlastního úsudku zatím nic nenasvědčuje tomu, že se neprovinil a ani jeho vlastní vystoupení ve sněmovně mě o tom nepřesvědčilo. Doufám tak, že si "posedí co nejdéle v chládku", protože s největší pravděpodobností zneužil své funkce veřejného činitele, funkce, do které jej zvolili lidé v dobré víře, že bude hájit jejich zájmy, k vlastnímu prospěchu. K vlastnímu obohacení, na úkor jiných. A to by mělo být potrestáno důsledně a v jeho případě, jelikož se jedná o předního českého politika i exemplárně a co nejblíže nejvyšší hranici možné trestní sazby.
