Sláva vítězi, čest poraženým

Pan prezident Miloš Zeman vyhrál, a jestli je zapotřebí něco ocenit, je to jeho politická zkušenost, protože to byla právě ona, která ve volbě rozhodla. Ve snaze o znovuzvolení neudělal chybu a naopak využil chyb Jiřího Drahoše.

Profesor Drahoš svou těsnou porážkou prokázal, že byl důstojným kandidátem všech těch voličů, kteří si přáli na prezidentském postu změnu. Bohužel nepřesvědčil nikoho z těch, pro které byl Miloš Zeman v podstatě jasnou volbou a nepřesvědčil zřejmě ani všechny ty, kteří v prvním kole volili „protizemanovsky“ orientované kandidáty. Otázkou je, zdali se mu to vůbec mohlo podařit, protože Miloš Zeman byl dlouhodobě řadou lidí vnímán jako nejlepší český prezident, protože „dbá na jejich bezpečnost“, „brání se příchodu migrantů“ a není jednostranně orientovaný na západ, naopak se snaží „pracovat i s ekonomickými příležitostmi v Rusku a Číně“. Drtivá většina voličů prezidenta Zemana vůbec nic netuší o jeho lapsusech nebo se jim směje. Především si nepřipouští, že by mohla volit někoho jiného, tudíž si o nikom jiném ani nic nezjišťovala. Na přesvědčení nerozhodnutých voličů byl Jiří Drahoš příliš málo charismatický.

Dle mého názoru bylo profesorovou zásadní chybou vyzvání Miloše Zemana k debatám. Je zřejmé, že k němu došlo pod dojmem euforie z úspěchu v prvním kole voleb, ale kdyby tak neučinil, musel by se jej Miloš Zeman de facto o debaty doprošovat, zatímco po výzvě naopak kontroval žádostí o čtyři debaty. Jiří Drahoš se sice dvou debat zúčastnil se ctí, ale absolutně nemohl letitému rétorovi Zemanovi konkurovat a neoslnil. Tím, včetně svého poněkud křečovitě razantnějšího vystupování v debatě na ČT, kde ovšem nepřednesl vůči Zemanovi žádné nové nebo zásadní argumenty, volbu prohrál.

Myslím si, že v celé kampani profesora Jiřího Drahoše chyběla jasná deklarace razantního přesvědčení o správnosti vlastních kroků a názorů, které, bohužel, akcentoval až po své prohře. Výrok, že tábor voličů, kteří nesouhlasí s politikou prezidenta Zemana, nevyhrál, ale ani neprohrál a že energie tohoto tábora se nevytratí, by z Jiřího Drahoše učinila i v mých očích zajímavějšího kandidáta.

Přeji staronovému prezidentu Zemanovi, aby se svého úřadu zhostil ve zdraví. Aby, pokud možno, co nejméně podléhal vlivu svých „vypečených“ spolupracovníků a aby mu zdraví a rozum sloužily natolik, aby se nedopustil žádného zásadního pochybení, které by mělo vliv na demokracii v našem státě. Poraženým přeji brzké probuzení z povolebního zklamání a hodně sil, přesvědčení a odvahy do dalších let. Cítím, že je budeme potřebovat. Přítomnost gratulanta Okamury na dnešní prezidentově tiskové konferenci budiž nám dostatečným mementem.

Autor: Roman Potoczný | sobota 27.1.2018 19:25 | karma článku: 19,37 | přečteno: 1116x
  • Další články autora

Roman Potoczný

Prvok, Šampón, Tečka a Karel

4.8.2021 v 6:00 | Karma: 35,39

Roman Potoczný

Já jsem Prymula, kdo je víc?

27.10.2020 v 13:00 | Karma: 41,32

Roman Potoczný

Koronavirové paradoxy

1.9.2020 v 8:55 | Karma: 23,09

Roman Potoczný

Soumrak sociální demokracie?

6.7.2019 v 23:15 | Karma: 36,76