Ve čtvrtek večer jsme se s Jaromírem Nohavicou rozhodli jít do kina. Tedy, abyste rozuměli, rozhodli jsme se každý zvlášť, protože se ve skutečnosti vůbec neznáme a tak se stalo, že Jaromír Nohavica přišel, pak si kupoval deset metrů od nás vstupenku, aby se vzápětí před námi objevil ve frontě na kolu a Nachos a nakonec odešel do zcela jiného sálu multikina na zcela jiný film ...
Stejně, jako má rád jeden náš, blíže nejmenovaný, politik, výsledky průzkumů veřejného mínění, mám já rád filmové statistiky. Christopher Nolan zatím natočil sedm filmů. Když pominu jeho, neprávem opomíjenou, prvotinu "Following", která se u nás nehrála a u nás sice uvedený, ale nedoceněný thriller "Insomnia" s Al Pacinem v hlavní roli, jsou jeho zbývající čtyři filmy na serveru imdb.com mezi stovkou nejlepších filmů historie a pátý "Batman začíná" ("Batman Begins") jim šlape na paty na stoosmém místě žebříčku.
Přijde mi to jako skvělý výsledek práce režiséra a až na výjimky i scénáristy svých filmů, který je velmi mladý (jelikož je můj ročník 1970) a točit filmy začal teprve před deseti lety, když přivedl na svět, dnes již kultovní, "Memento" (29).
Od počátku se zaměřil na temná a neprobádaná zákoutí naší mysli, čímž byl v podstatě předurčen, aby vrátil do hry zkomírající sérii Batmanů, což učinil bravurně v roce 2005, když natočil, již zmíněný, film "Batman začíná". Následovaly filmy "Dokonalý trik" ("Prestige" - 73), "Temný rytíř" ("Dark Knight" - 12) a nejnovější "Inception" (3). V závorkách nejsou uvedeny roky uvedení, ale právě současné pořadí dle přízně návštěvníků serveru imdb.com.
Rychlost, s jakou nový film Inception vystřelil téměř do čela celosvětové hitparády filmů, překonala i takové trháky, jakými byli loňští "Hanební Pancharti" ("Inglourious Basterds") nebo "Avatar". A to není jediná záhada, které opředla tento film. Pro mě je, například záhadou, který "překladatel" mu "přidělil" otrocky přeložený, český název "Počátek". Ve filmu se totiž nejedná o žádný "počátek", ale o vnuknutí, jak je správně v průběhu filmu slovo Inception překládáno, tedy o ideu, myšlenku, pomocí které měníme dějiny, ale také boříme světy a v případě tohoto filmu, firmy.
Tím, kdo má vnuknout synovi vlastníka mohutného impréria myšlenku, že bude lepší firmu rozdělit a v podstatě ji tak následně vydat všanc konkurenci je Leonardo Di Caprio jako Dom Cobb, muž, který se živí infiltrací do snů svých obětí a vykrádá z nich veskrze obchodní tajemství, která pak prodává svým chlebodárcům.
V případě pana Saito, kterého stvárnil charismatický Ken Watanabe ("Poslední samuraj"), se to ovšem nepovede a aby Dom tento neúspěch odčinil, má udělat, co ostatní považují za nemožné, tudíž nikoliv jen ze sna ukrást tajemství, ale vnuknutím ve snu přimět mladého Roberta Fishera (Cillian Murphy - "Sunshine"), aby rozvrátil firmu svého otce. Dom souhlasí, jelikož má k poslední akci ještě jeden závažný důvod.
Po letech skrývání a útěků před svými obětmi i chlebodárci, se chce vrátit domů a věnovat se dětem, se kterými zůstal sám po smrti své ženy Mal (Marion Cotillard - "Dobrý ročník" a Oscar za stvárnění Edith Piaf), která jej pronásleduje ve vzpomínkách a ve snech, kdy Dom dělá "svou práci" se mu snaží ztížit jeho úkol, čímž jej nabádá, aby už s prací přestal.
Dom vytvoří tým expertů na infiltraci do snů a společně naplánují akci, ve které mladého Fishera vlákají do pasti, uspí jej a následně pomocí uměle vytvořené, snové "reality" jej přimějí, aby si osvojil myšlenku na rozvrácení otcovy firmy. Vídíme tak plánování celé akce do všech podrobností a následně nesnáze, které tým potkají, protože nic nejde tak, jak se předpokládalo.
To jistě není nikterak novátorský, filmařský, počin, jelikož na stejném principu byl postaven například film Velký šéf, ale rozdíl mezi plánem a realitou je v tomto případě spíš podobný nesnázím, které potkávají hrdiny Matrixu, než žertovným scénám z Velkého šéfa, takže film graduje a graduje takovým způsobem, že pokud neudržíte pozornost, což se povedlo zřejmě oficiálním recenzentům iDNES, kteří na filmu nenechali suchou niť, jelikož jej nepochopili, tak se ztratíte.
Hranice mezi sny a realitou je velice křehká a Christopher Nolan to zatraceně dobře ví. Pokud pomineme zvláštní způsob, jak se hrdinové připojují do sna své oběti, jde opět o film, který jemně, jako například ve filmu Dokonalý trik, balancuje na hranici interního pohledu do lidské psychiky a vědecké fantastiky.
Bolest ve snu je totiž reálná, stejně jako vliv sugestivních prožitků na lidskou psychiku a po probuzení ze sugestivního sna všichni tápeme a snažíme se najít něco, co nám prozradí, že už jsme ze sna venku.
Sečteno, podtrženo, tento film stojí za vidění, ačkoliv nepředpokládám, že podléháte filmovým statistikám stejně jako já, ani nepředpokládám, že uvidíte při vstupu do kina Jaromíra Nohavicu nebo například Karla Gotta nebo Martina Chodůra, či jinou známou osobnost.
V případě filmu "Počátek" ("Inception") se jedná o vynikající filmařinu, která vás přiková k sedadlům omračujícími, nicméně civilními, filmovými efekty a ještě dlouho po odchodu z kina budete v hlavě přemítat, zda-li filmu rozumíte a možná, pokud kouzlu filmu zcela propadnete, zda-li vlastně ještě nesníte v kině na sedadle nebo už z kina odcházíte ...
... a tak Vám tak nějak ani nevím ... viděl jsem vůbec při vstupu do kina Jaromíra Nohavicu nebo neviděl? ...
