Zadrnčel telefon. "Romane, mám pro Tebe špatnou zprávu. Máš nabourané auto. Není to moc, ale předek je zničený. Za stěračem máš lístek. Přijď se podívat." Vstal jsem od rozdělané práce a zamířil na parkoviště. Měl bych nadávat jak "ostravský" špaček, ale už jsem si, tak nějak, zvykl. V hlavě se rozběhl kolotoč myšlenek vyčíslující, kolik to zase bude stát zbytečného vyřizovaní a pravděpodobně i peněz ...
Za posledních několik let jsem měl auto vykradené nebo mechanicky poškozené při pokusech o krádež asi desetkrát. Pár šrámů jsem utržil na silnicích, zavinil pár drobnějších nehod, kdy jsem poškodil pouze vlastní vůz, takže asi proto se hladina mého adrenalinu vzedmula, ale na přijatelnou míru. Zvykl jsem si, že přinejmenším drobné nehody patří k vlastnictví automobilu a nemá cenu kvůli tomu proklínat celý svět a nadávat na celé kolo.
Kolega na mě čekal. Společně jsme posbírali poškozené části čelní masky, urvanou značku a začalo vyřizování. Zavolal jsem na kontakt, zanechaný na lístku za stěračem. Profesionální řidič, který poškození způsobil byl opravdu korektní, měl chuť se domluvit a za to mu právem patří můj dík, protože takové jednání není běžné. I má vlastní zkušenost je 50 na 50, protože je to asi dva roky, kdy jsem ráno přišel k zaparkovanému automobilu a to mělo totálně "sramovanou" levou stranu. Někdo se asi vracel z noční zábavy a "úplně neodhadl šířku silnice". Lístek za stěračem tenkrát nenechal.
Přestože jsme se domluvili na nahlášení škody na pojišťovnu z řidičovy strany a škoda na první pohled nevypadala větší, než 50.000,-, nedalo mi to, obvolal jsem pár známých, policii a zjistil, že ačkoliv je dohoda možná, policii musím zavolat, jelikož auto není mé, ale firemní a v konečném důsledku patří autosalonu, od kterého je pronajato na leasing, což znamená, že škoda nevznikla mi, ale tzv. třetí osobě. To dělá celý případ mnohem složitějším, jelikož dohoda dvou účastníků automaticky neznamená, že bude tuto dohodu akceptovat majitel automobilu, tedy autosalon, případně likvidátor pojistné události. A tak, ačkoliv jsem dotyčnému nechtěl dělat problémy, policii jsem byl nucen zavolat.
Zde přísluší podotknout, že ani novela, která má upravit hladinu výše škody při autonehodě, ke které by bylo nutné volat policii, na 150.000 nebo snad dokonce 250.000,- Kč v podstatě vůbec nic neřeší. Připadů, kdy se oba účastníci dohodnou nebo budou moci dohodnout, bude jako šafránu, většina lidí dnes jezdí ve firemních autech nebo autech na leasing a tak policii stejně bude nutné volat. Zvyšuje se tak samozřejmě možnost autoservisů, provádět na základě poškození vozu při nehodě výraznější opravy, jelikož s poškozením se na bázi pojistky, nějaká ta opravička navíc sveze, ale to je tak vše.
Přivolaní dopravní policisté byli příjemní, profesionální, přijeli za deset minut, celou situaci zakreslili a ještě jednou mi vysvětlili všechny aspekty tohoto, na počátku, z mého pohledu, tak banálního případu. S řidičem se kontaktovali, přivolali jej zpět z dalekého Příboru na dopravní inspektorát do Ostravy, dali mu fouknout a já jsem tamtéž celý případ, po asi třech hodinách od objevení poškození svého automobilu, završil. Výsledkem byl protokol, obsahující číslo pojistky viníka, který jsem mohl den poté předložit v servisu jako důkaz o vlastním nezavinění a tudíž přesvědčující o platbě z jeho pojistky. Viník dostal 500,- Kč pokuty a vzhledem k jeho aktivní spolupráci je případ veden jako drobný, zanedbatelný přestupek, vznikly z neopatrnosti.
Přestože to asi bude znít poněkud mravokárně, nabízejí se tři poučení.
Poučení první:
Pokud způsobíte podobnout škodu z neopatrnosti, až již špatným parkováním nebo neopatrným řízením, neváhejte a vždy volejte neprodleně z místa nehody policii. Nikdy totiž nemůžete vyloučit, že jste velikost škody neodhadli přesně nebo způsobili škodu třetí osobě, což má zcela jiné dopady na řešení případu. Absence majitele nevadí, policie zakreslí situaci, zaeviduje případ a především číslo vaší pojistky, což usnadní další jednání, jakmile se majitel objeví. Ponechat lístek za stěračem je šlechetné, ale příliš to neřeší.
Poučení druhé:
Nikdy z místa neujíždějte. Ačkoliv by se mohlo zdát, že viník si svým šlechetným činem a zanecháním kontaktu způsobil řadu problémů, opak je pravdou. Velikost pokuty je nicotná ve srovnání s výší spoluúčasti vaší pojistky a nikde není psáno, že se zitra nestane něco podobného vám samotným a na neohleduplné chování, pro změnu někoho jiného, doplatíte sami. Nehledě na to, že Vás na místě někdo mohl vidět, identifikovat a pokud budete usvědčeni, pak kromě stínu neohleduplného jednání dostanete pokutu za ujetí z místa nehody a budete podezřelí z řízení pod vlivem alkoholu.
Poučení třetí:
Denně sedáme za volant svého miláčka, který se stal naším každodenním pomocníkem, pracovním nástrojem, ale je rovněž nejnebezpečnější zbraní současnosti. Auta zabijou denně, přinejmenším v "civilizovaném" světě, mnohem více lidí, než obávané vojenské zbraňové systémy nebo ruční, střelné zbraně. Jen v dubnu umřelo na našich silnicích údajně 72 lidí, což je obrovské číslo. Množství lidí, kteří podcenili technickou údržbu vozidla, přecenili schopnosti, ignorovali pravidla silničního provozu nebo byli jen neopatrní a zemřeli úplně zbytečně.
Přeji hodně zdaru na silnicích, ať se Vám nepříjemnosti vyhýbají a provází Vás síla ve formě vlastní opatrnosti a ohleduplnosti k ostatním.
