Filmy „na základě skutečné události“ patří k svébytnému žánru. Nejde o to, zdali se jedná o film historický, válečný nebo kriminální. Inspirace skutečnými událostmi příběh vždy lépe prodává divákům.
V mých očích žánr utvářel film „Zázraky se dějí“, natočený v roce 1974, který si pamatuji ještě z dětství. Chronologický přehled událostí jediné přeživší pasažérky letu do amazonské džungle. „Sedm let v Tibetu“ a „Schindlerův seznam“ přidaly k historickým událostem umělecký přesah, čímž se staly značně sugestivními. V poslední době vše umocnil zvláštní, dokumentárně laděný, styl zpracování, ve kterém realita přesně odráží historické skutečnosti zaznamenané ve filmových dokumentech. Za tento styl získal před dvěma lety Oscara Affleckův film „Argo“.
Když se řekne Robert Zemeckis, dříve narození si vybaví kultovní sci-fi sérii „Návrat do budoucnosti“, mladší diváci třeba „Let“ nebo „Trosečníka“ s výborným Tomem Hanksem v hlavní roli. Do filmové historie se tento skvělý režisér navěky zapsal filmem „Forrest Gump“.
Ve svém nejnovějším filmu „Muž na laně“ („The Walk“) čerpá to nejlepší z žánru i ze své dlouholeté práce. Phillippe Petit (Joseph Gordon-Levitt) vypráví z vyhlídky na Soše Svobody příběh smělého artistického činu, který provedl v roce 1974, když přešel ve stodesátém patře po laně mezi jižní a severní věží tehdy ještě ne zcela dostavěného Světového obchodního centra (WTC).
Při návratu do mládí provazochodce a žongléra Petita propojuje režisér předtočené historické záběry Paříže s nově natočenou „minulostí“, vyprávěnou z pohledu provazochodce. Příběh se pozvolna rozbíhá a poměrně velký prostor je věnován popisu jeho přátel a vztahu s učitelem, jímž je slavný provazochodec Papa Rudy (Ben Kingsley).
Jakmile se příběh přenese do New Yorku, jeho tempo se zvyšuje a napětí roste úměrně s přípravou akce a peripetiemi v průběhu jejího provedení. Samotný přechod mezi oběma věžemi po ocelovém laně je malebnou ódou na odvahu, krásu z nepoznaného a útokem na pud sebezáchovy diváků. Vzpomínky Petita se zde mísí s realitou, stejně jako s idealistickým zkreslením, kterému podléhají pod tíhou času všechny příběhy.
3D zpracování je v tomto filmu skutečnou lahůdkou. Pohledy do výšky i nebezpečných hlubin působí závrať, přestože divák ví, že sedí bezpečně v kině. Lví podíl má na tom kameraman Dariusz Wolski, který má za sebou vynikající rok (minule jsem psal o jeho podílu na „Marťanovi“). Hudbu složil Zemeckisův tradiční spolupracovník Alan Silvestri.
Filmu lze vyčíst pouze zdlouhavý začátek a fakt, že je v české distribuci uváděn pod stejným názvem, jako sedm let starý dokument („Man on Wire“) o Petitově smělém činu. Gordon-Levitt podává oscarový výkon. Robert Zemeckis natočil nádherný film, který je poctou všem odvážlivcům a tichou vzpomínkou na WTC, jehož oba mrakodrapy byly zbořeny 11. září 2001 zfanatizovanými Araby.
Moje hodnocení: 85%
